Stadion v Bruggách leží v zapadlých uličkách na okraji města. V nich se řidič, jehož každému týmu zajišťují pořadatelé, zamotal. Hráči stihli výkop, ale málem neměli do čeho se obléct, protože doprovodné vozy bloudily ještě déle.
"Neslyším," huláká španělský trenér Jose Camacho na tiskovce. Novinář znovu pokládá otázku. "No prostě neslyším!," ozývá se podruhé. Tragikomická scéna. Reproduktory chraplají, poruchu nedokáže nikdo odstranit. Venku za velkým bílým stanem, kde tiskovka probíhá, hulákají fanoušci.
Když prochází jejich uličkou francouzský útočník Zidane, lidé se na něj vrhají. Ve strkanici létají pěsti. V tom se ozývá ohlušující rána, jakoby vystřelil atentátník. Všichni úlekem cuknou a vyděšeně se ohlížejí. Na zem se zřítila několikametrová plechová plenta. Naštěstí nikoho nezranila, ani nezbořila stan.
Takový je šampionát, který je v zákulisí nazýván "Eurobordel". Možné je opravdu všechno. Špatné značení příjezdových cest na stadion třeba způsobí, že obkroužíte celý Rotterdam a nakonec se vrátíte nakřižovatku, kde jste se poprvé k městu přiblížili.
Už nevíte co dělat, zoufale se spustíte prvním sjezdem a fotbalová aréna je přímo před vámi: ujeli jste zbytečně čtyřicet kilometrů.
Nebo v Bruggách. Tam vás pošlou s autem zaparkovat k nádraží, pět kilometrů od stadionu. Pak si řeknete, že to není možné a s různými výmluvami projedete všemi kontrolami. Auto postavíte u hlavní brány, kde jsou místa pro fotbalové celebrity. A nic se neděje. Možná tu ale pro změnu nezbylo místo pro Cruyffa.
Poprvé v historii pořádají Euro dvě země společně. Jsou mezi nimi ovšem obrovské rozdíly. Nizozemci mají špičkové stadiony a nadšení pro fotbal, Belgičané jsou chladní a vybavení pro velké zápasy je mizerné. Když jejich mužstvo vypadlo z turnaje, nezájem se ještě zvýšil. V Lutychu si musel každý divák připadat jako uklízečka v uhelně, než si sedl. Kapesníkem pulíroval černý prach na sedačce, odlupoval seschlý hulubí trus. Snad by se ta špína dala pochopit, když blízko stadionu jsou železárny.
Ale proč totéž museli dělat fanoušci už při zahajovacím zápase v Bruselu? Evropský turnaj připomíná hodně chudého příbuzného Ligy mistrů. Přitom obě soutěže pořádá UEFA. Všichni jsou v údivu, i hráči. "Čekal jsem to mnohem lepší," říká Francouz Bixente Lizarazu v mix zóně před houfem novinářů. Pak se vydává do autobusu kolem ocelových zátaras, které jsou obalené velkými plachami. Jedna zelená, druhá bílá, třetí modrá, čtvrtá šedivá. Všechny pocákané barvou. Televizní kamery, otáčející se za Lizarazem, radši vypínají obraz.
