Cítíte pořád zklamání, že jste důležitý zápas nedotáhli k vítězství?Největší zklamání ve mně bylo těsně po zápase, teď už je to v pohodě. V kabině jsme si něco řekli, bylo to potřeba. Ale od pondělka už myslíme na další zápas s Kladnem. Žižkov je za námi, nebudeme se k tomu vracet.
Nebudou vám ale dva ztracené body v boji o záchranu chybět?
To uvidíme až na konci sezony. Byli jsme blízko k tomu, abychom Žižkov v tabulce přeskočili a udrželi čtyřbodový odstup od Kladna. Je možné, že nám budou chybět. Ale pořád jsem optimista. Kdybych nebyl, nemusím tady být.
Souhlasíte s názorem, že zápas v Praze naznačil, že zdaleka nejste odepsaní a soupeři v boji o záchranu s vámi stále musí počítat?
Určitě. Nevzdáme se po prvním kole. Věřím, že Kladno v sobotu porazíme a přiblížíme se mu na tři body. Pokud budeme hrát stejně jako na Žižkově, sehrajeme vyrovnanou partii s každým soupeřem.
Na Žižkově jste hráli hodně ofenzivně. Je to nová zlínská cesta k úspěchu?
Potřebujeme získat co nejvíc bodů, takže musíme předvádět nátlakovou hru. Bylo vidět, že nám svědčí.
V nejvyšší soutěži jste si zahrál po devítiměsíční přestávce, podzim jste strávil v druholigové Karviné. Jaký byl návrat?
Žádný problém jsem necítil. Na rozdíl od druhé ligy jsou tady zkušenější fotbalisté, kteří jsou jistější na balonu, a hra je o něco rychlejší, ale druhá liga je zase bojovnější.
Už v 10. minutě jste obešel tři protihráče a byl jste zcela volný před domácím brankářem Bartalským, který vaši ránu vyrazil. Neměl jste svou akci zakončit jinak?
Měl. Přemýšlel jsem, jestli vystřelit nebo jít do kličky. Kdybych do ní šel, brankář by se na kluzkém terénu nezastavil. Bohužel jsem zvolil horší variantu. Je to škoda. Kdybychom vedli 2:0, Žižkov už by se nezmohl na nic.
Uprostřed zálohy jste nastoupil vedle Richarda Dostálka a vypadá to, že vaše spolupráce by Zlínu mohla svědčit. Je to tak?
Ríša je zkušený hráč, vyhověli jsme si.
