Pryč byla triumfální gesta, zaťaté pěsti, jimiž slavil dva zásahy. Teď - navíc zraněný - mizel v dusné nervózní atmosféře, kterou částečně zavinil. Z úspěšného střelce byl nešťastník.
"Jsem moc smutný, moc zklamaný," říkal čerstvý fotbalový reprezentant Pobřeží slonoviny. "Celý zápas dopadl špatně, nesplnili jsme cíl. Přitom jsme měli hodně šancí, i ve druhém poločase."
Jsou to pro Wilfrieda kruté počty: v souboji Evropské ligy Sparta versus Lausanne (3:3) padlo šest gólů, u pěti z nich byl přímo na hřišti a hned na čtyřech se podílel, ač se sám míče třeba ani nedotkl. Jeho soukromá bilance vychází 2:2.
Dvakrát skóroval, jeho góly stály za to. Žádné šmudly či šťastné dorážky, žádné ukvapené řešení, ale chladnokrevná zakončení. Nejdřív si na prsou zpracoval Sionkův pas a v pádu vypálil prudce po zemi, podruhé po Kuckově přihrávce za obranu gólmana vycukal a snadno přehodil.
TADY WILFRIED JEŠTĚ SLAVIL. Ovšem v závěru zápasu se kabonil, mračili se i jeho spoluhráči. Sparta totiž slibný náskok neudržela.
Také díky jeho dvěma zásahům sparťané během šestnácti minut otočili nepříznivé skóre z 0:1 a 3:1. Dlouho mířili za vítězstvím, fanoušci po gólech vyvolávali střelcovo jméno, Wilfried si oslavy vychutnával. Na podzim se v součtu i s domácí ligou trefil už jedenáctkrát.
"Moje góly? Nezajímají mě, nezáleží mi na nich, vždyť jsou k ničemu," hlesl po zápase. "Nevyhráli jsme... Špatný, je to špatný."
A kritika za ztracený náskok padá i na jedenadvacetiletého útočníka, manažer Jozef Chovanec mu totiž vyčetl první dva inkasované góly: to on byl pro něj při zmíněných situacích hlavním viníkem. "Před prvním nepokryl soupeře, při druhém to byl zase on, kdo ztratil míč," zlobil se.
Na první obdržený gól se po rychlém obratu brzy zapomnělo, druhý však odstartoval nervózní a hektický závěr.
Wilfried se po bolestivém zásahu soupeře těžko zvedal, za postranní čáru mu pomohli na nosítkách. Po ošetření odkulhal k lavičkám, už se chystalo střídání. Ještě se však zapojil do hry, ovšem na vlastní polovině přišel o míč a následná střela z dálky skončila v síti.
"Chtěl jsem si ho zpracovat a odehrát pryč, ale nepovedlo se mi to," povzdechl si Wilfried. Po inkasovaném gólu už trávník opustil. Z lavičky náhradníků pak sledoval rychlé protiútoky a promarněné velké šance svých parťáků i vyrovnávací gól Lausanne v šesté minutě nastavení.
"Nechápu, co se stalo. Měli jsme šanci, mohli jsme rozhodnout. Nevím, nevím, co s námi bylo."
Předchozí víkend si poprvé zahrál v národním týmu Pobřeží slonoviny, jenže po návratu má k radosti daleko. Sparta padla v lize s Teplicemi, teď se Wilfried kabonil po remíze s Lausanne. A to navzdory dvěma hezkým gólům.
