Jakmile jste po přestávce dali první gól, Třinec vás často pouštěl do přečíslení. To musela být radost útočit, nebo ne?
Kdybych tam nebyl já, tak asi jo. Měl jsem svázané nohy, už v poločase jsem se klukům omlouval. Z metru jsem přestřelil bránu i pletivo, bylo to z mé strany příšerné. Ale jinak nás útočení samozřejmě baví, protože máme v týmu tahové hráče.
Mluvíte sebekriticky, ale gól jste přece dal. Nepřipustíte si aspoň trochu radosti?
Tím gólem se nemůžu uspokojit, protože vím, že na sebe musím být přísný. Mám rezervy, které musím zlepšovat, abych se naučil lépe řešit závěrečné akce a byl stoprocentní v koncovce.
Závěr podzimu Boleslavi vyšel, z pěti ligových zápasů jste získali třináct bodů, teď navíc postupujete do čtvrtfinále Poháru České pošty. Můžete být spokojení?
Na začátku sezony se nám nedařilo, takže v tu dobu bych páté místo a tolik bodů určitě bral. Nejvíc bych byl samozřejmě spokojený s prvním místem, ale když to vezmu v globálu, je to dobré.
A co váš první půlrok v Mladé Boleslavi, jak ho hodnotíte?
Na začátku se mi moc nedařilo, chodil jsem hrát za juniorku nebo do Kolína (farma Boleslavi). Po příchodu trenéra Mináře jsem se dostal do základu, dal jsem nějaké góly, ale musím jich střílet víc. Cítím, že Boleslav je silnější klub než Bohemka, má ambice hrát nahoře a už se těším na jaro.
V Poháru České pošty jste ve čtvrtfinále. Budete se na něj soustředit, nebo vidíte šanci proniknout do evropských pohárů i přes ligu?
Může to být přes Českou poštu, ale rozhodně bych nezavrhoval ani ligu. Tenhle ročník je tak naskládaný, že tři výhry vás klidně mohou poslat na třetí místo. Musíme myslet vždy na nejbližší zápas a od něj se odpíchnout.
