"Matně si vzpomínám, že jeden půlrok jsem měl dobrý i na Slovensku v Petržalce, kde jsem za jaro dostal jenom šest gólů. Je to teď rozhodně moc dobré jaro, ale i tím, že je to druhá liga, tak to nepovažuji za nic úplně výjimečného," brzdí přehnanou chválu pětatřicetiletý Filipko.
Jak se vlastně cítí brankář, když udrží čisté konto, udělá pro úspěch týmu vlastně úplně všechno a atmosféra v kabině není dobrá, protože zápas skončí 0:0? To se vám na jaře stalo hned čtyřikrát.
To člověka štve, je zklamaný, že mančaft nevyhrál. Můžete být sice spokojený, že jste nedostal gól, ale fotbal je kolektivní sport. Třeba poslední zápas jsme vyhráli 2:1 a takový výsledek mě rozhodně těší víc, i když jsem inkasoval.
Má na vysokém počtu čistých kont velkou zásluhu i trenér Josef Mazura?
Určitě je to výsledek trenérovy práce, systému, na který jsme od jeho zimního příchodu nastoupili. Hlavní je, že se obrana stabilizovala a hráči se tam netočí jak na kolotoči. To na podzim neplatilo.
Na podzim jste dostali dvaadvacet branek v šestnácti zápasech. To je obrovské číslo.
Je to tak. Nevím, jestli to nebylo i tím, že se špatně odhadla kvalita mančaftu. Každého jsme chtěli porážet, na každého jsme v prvních deseti patnácti minutách nastoupili, chtěli jsme hned rozhodnout a otevřeli jsme hru. Ve druhé lize jsou přitom zápasy dost vyrovnané. Takže stačila jedna chyba a dostali jsme gól. A my dál pokračovali v naivní hře. Z toho hlavně při zápasech venku pramenily ty tří- nebo čtyřgólové příděly. Bylo toho hodně.
To, jak se na jaře situace v obraně uklidnila, vás přimělo k tomu, abyste už v předstihu prodloužil ve Slovácku smlouvu a pokračoval dál?
Ten důvod byl trošku jiný. V létě jsem přišel s odhodláním, že pomůžu mančaftu k postupu do ligy, což se nám nepodařilo naplnit. A teď vidím, že koncepce budování týmu i fungování celého klubu dostává trošku jiný ráz. Vidím, že perspektiva mančaftu je, a po kvalitním doplnění v létě věřím, že se cíl Slovácka začne naplňovat. Chci tomu pomoct.
Nezvažoval jste ale přece jen pod dojmem tohoto úspěšného období, že byste ještě znovu vyrazil do ciziny?
To zahraničí už jsem tak nějak pustil z hlavy. Nechtěl jsem vymýšlet, jednak z hlediska mého věku a taky proto, že ve Slovácku jsou opravdu kvalitní podmínky. Nějaké kontakty teď byly, cizina by mě lákala, ale beru to reálně. Chtěl jsem se už usadit.
V Uherském Hradišti žijete sám?
Ano, rodina totiž je v Bratislavě. Když máme volno, tak jedu domů. Je to jen hodinka cesty, takže s tím není problém. I to byl jeden z důležitých důvodů, proč jsem zvolil Slovácko. Abych měl blízko k malému synkovi.
Vy jste už před šesti roky byl na testech v tehdejším Synotu. Zaujal vás slovácký klub už tenkrát a proto jste jej pak při návratu z ciziny zvolil?
Ano, už tehdy mě klub zaujal, byl jsem mile překvapený, na jak profesionální úrovni fungoval. A to se ještě hrávalo ve Starém Městě, připravovaný stadion jsem si prohlédl jen na maketě. Celé to tehdy ztroskotalo na problémech s mojí smlouvou z předchozího působiště. Byl jsem zklamaný, že to nevyšlo. Nakonec se mi to splnilo až o pár let později.
To už jste šel na jistotu?
To ne, ale věděl jsem, co tady zhruba můžu očekávat.
Máte před sebou semifinále Poháru ČMFS proti Slavii. Jak se brankář připravuje na zápas, který je pro vás dárkem v nepříliš vydařené sezoně?
Je jasné, že možnost zahrát si s mistrem je pro nás velká motivace. Není zapotřebí nějaká speciální příprava.
Slavia je momentálně nejlepším mužstvem v Česku. Máte z takového zápasu jen radost, nebo cítíte i určitou obavu, jak to vlastně dopadne?
Jedno i druhé, to je jasné. Těšíme se, ale neradi bychom tam udělali ostudu.
Slavia - Slovácko, 18.00utkání přineseme v on-line reportáži |
A ještě jeden pohled. Slavia je teď v útlumu, zároveň se chce ale zápasem proti vám chytit.
Tajně doufám, že útlum se na nich projeví i tentokrát...
Stejně jako u Ostravy, kde se taky čekalo, že je pohár proti Slovácku nakopne a vy jste přes ně ve čtvrtfinále postoupili?
Je to tak. Může se to stát. Vždycky je ale důležité, co se vlastně bude dít na hřišti. Těžko říkat nějaké předzápasové prognózy.
Ze Slovácka se do Prahy chystá přes tři sta fanoušků. Musel jste i vy pro někoho ze svých slovenských známých rezervovat lístky?
Nikdo nic neříkal. Myslím si, že spíš bude zájem až o odvetu. Ze Slovenska je to přece jen do Hradiště mnohem blíž.
Máte vy blíž k někomu ze slávistů?
Výborně jsem se znal s Matějem Krajčíkem, který ale v zimě odešel do Regginy. Kromě něj znám z Budějovic Láďu Volešáka a Jardu Černého. To jsou dobří chlapci a když tam byli, tak se nám dařilo. Myslím, že se zaslouženě dostali tam, kde teď jsou, do Slavie. Ve Slavii jsou Slováci Dušan Švento nebo Milan Ivana, který dřív hrál i za Slovácko, ale ty znám jen jako soupeře.
