Nerad uklízel, vzpomíná Barošova maminka

Vigantice - Velká cílevědomost stojí za vzestupem Milana Baroše. Aspoň si to myslí jeho maminka Radoslava Barošová. "Vždycky chtěl být fotbalistou. Už když byl malý a neuměl pořádně mluvit, tak všem vykládal, že z něj bude 'obaista'," vzpomíná Barošová. Jaký byl nejlepší kanonýr fotbalového Eura v dětství? Bezproblémový.

Čeští reprezentanti očima rodičů
Další díly seriálu ZDE

Většinu volného času trávil na hřišti nebo s kamarády. A přestože děti bývají často zapojeny do vesnických prací, Milana Baroše úspěšně míjely.

„Doma býval málo, častokrát přijížděl unavený,“ vysvětluje Barošová, že například o sekání trávy na zahradě se staral výhradně Milan Baroš senior.
Věnuje se mu také v těchto dnech, kdy o jeho synovi mluví celá fotbalová planeta. Na vlastní oči sledoval zápasy základní skupiny, zahrada mezitím příliš zarostla.

Baroš ve Viganticích vyrůstal s o rok starší sestrou Renatou. Jeho hlavním neduhem byla neochota uklízet si v pokoji.

„V jednu chvíli jsem to vzdala. Zavřela jsem dveře a nechala to být, jak to je,“ popisuje Barošová.

Na jaký dětský průšvih byste kanonýra tipovali? Ten největší je spojený s hracími automaty. Krátce po listopadové revoluci, když mu bylo deset, se objevily v jedné místní hospodě. A nadějného fotbalistu nenapadalo nic lepšího než do nich naházet všechny našetřené peníze. Samozřejmě nic nevyhrál.

„No, desetiletý cvok. Tenkrát jsme mu dost vynadali. Asi to pomohlo, přešlo ho to,“ vydechla si maminka.

Na rodné Valašsko se Baroš dostane jenom v létě, když má anglická Premier League přestávku. Stejně jako ostatní sportovci, kteří pobývají dlouho v cizině, si od maminky nechá uvařit typicky české jídlo. V jeho případě je hodně nezvyklé.

„Když byl malý, měl rád řízečky. Teď chce hrachovou kaši s párkem. V Anglii to nemají,“ popisuje Barošová, která se do Portugalska chystá až na případné finále.

Vítězný zápas s Dánskem sledovala s manželem i většinou vesnice na velkém plátně. Nejvíc je dojalo, když se celým stadionem neslo: „Mííílan Bááároš.“

RODINNÁ CHLOUBA. Paní Barošová s pýchou listuje albem s fotografiemi svého syna, který jí dělá obrovskou radost svými výkony na fotbalovém Euru.

MÍČ NESMÍ CHYBĚT. Fotbalový míč patří k Milanu Barošovi už od jeho prvních krůčků.

TO MĚ NEBAVÍ. Celý školní den se vždy Milan (uprostřed) těšil, až skončí vyučování a vyrazí na hřiště.

NEVYBERU SI TENIS? I když má v ruce tenisovou raketu, fotbalové tričko nesmí chybět.

PRVNÍ ZÁPASY. První výhry, góly, ale i zklamání zažil Milan v dresu Vigantic, ze kterých přestoupil do baníku Ostrava.