Do něj má Belic ještě daleko, přesto je v lize poslední dobou za hvězdu. Naposledy ho překonal útočník Rilke při zápase v Teplicích. Hned v deváté minutě získal svému týmu vedení, Belic však už další branku nepustil a pomohl Brnu k remíze 1:1. Na to navázal dalšími čtyřmi zápasy s nulou.
"Víc si teď věřím, jako každý gólman, kterému se daří. Cítím větší pohodu," těší Belice. V létě mu bude teprve pětadvacet, je perspektivní. To je důvod, proč si jej klub vybral a proč mu dal šanci.
Od svého příchodu je jedničkou, nehrál jen jednou. V Budějovicích ho nahradil Brezovan. "Trenér se v noci před zápasem rozhodl, že dá mužstvu impuls. Potřebovali jsme tehdy vyhrát za každou cenu, nehleděl jsem na to, že jsem na lavičce. Nebyl čas přemýšlet, jestli přijdu o post jedničky," vzpomíná.
Ani na počátku jara, když se týmu nedařilo, neměl špatné statistiky. Nikdy nedostal víc než gól. Nuly se však začaly hrnout až později.
"Mužstvo si uvědomilo, že defenziva není jen bránění šestnáctky, ale že začíná už na polovině soupeře od útočníků. Proto se nám teď daří," soudí Belic.
Jeho pozice sílí. Mezi spoluhráči je respektovanou osobností, na hřišti se nestydí křiknout, ač do vypjatě rázného projevu mu hodně chybí. "Nejsem tak temperamentní," vysvětluje Belic.
Před utkáním dá spíš na tiché soustředění, při němž si v mysli omílá typické pohyby útočníků, proti kterým se postaví. Za půlrok strávený v Česku získal solidní přehled, ví, jak kdo reaguje v šanci. "Fotbalu je v televizi hodně, dívám se na přenosy poměrně pravidelně. Pomáhá mi to."
Není však maniak, šoty ze zpráv si nenahrává. "To je zbytečné." Klade si postupné cíle, předně myslí na tým. "Raději vyhrát 5:4 než remizovat 0:0," tvrdí.
