Nepodepíšeš, nekopneš si. Kowalík, Lafata či Kerič slyšeli: Vyřazeni

Byl nejlepším střelcem fotbalové ligy, kontrakt v tehdejším Synotu mu běžel ještě dalších deset měsíců, přesto mu klub dal najevo: "Když nepodepíšeš novou smlouvu, tak si nekopneš!" Tak se před osmi lety profesionální kariéra Jiřího Kowalíka začala postupně hroutit, až nakonec zhasla.

Fotbalista Jiří Kowalík | foto: Dušan Tománek, MF DNES

Za poslední léta je Kowalík nejsmutnějším případem, jak v české lize může dopadnout fotbalista, který se rozhádá s klubem kvůli nové smlouvě.

Naposled se do potíží dostal reprezentační záložník Václav Pilař, který nepodepsal kontrakt v Plzni.

Jeho kauza je zvláštní v tom, že patří Hradci Králové a v týmu mistra jen hostuje. Půl roku před vypršením hostování se dohodl s Wolfsburgem a smlouvu s Plzní odmítá. Klub ho nenominoval k nedělnímu duelu v Příbrami (1:2), z kádru však vyřazený nebyl a v úterý by se měl zapojit do tréninku.

Nešlo mi o peníze, hrál bych i zadarmo, tvrdil Kowalík

Kowalíkovi bylo v srpnu 2003 pětadvacet, do nové sezony šel jako nejlepší kanonýr minulého ročníku. Dal šestnáct branek, o dvě víc než vycházející hvězda českého fotbalu Václav Svěrkoš. Kowalík v prvním podzimním kole v posledních minutách zařídil remízu s Plzní, ale pak uslyšel: "Jsi vyřazen z kádru."

Neprodloužil smlouvu, která mu končila bezmála za rok. Po pár dnech individuálního tréninku se mu naskytla možnost hostování v Liberci, odkud do Synotu zamířil Jan Nezmar. Jenže Kowalíkův přesun nakonec padl, protože staroměstský klub souhlas podmínil právě prodloužením kontraktu. A to Kowalík zase odmítl.

"Kluby se dohodly a já si řekl, že půjdu a přistoupím tam na jakékoli podmínky. I kdyby byly horší než ty ve Starém Městě. Hrál bych i zadarmo, vážně. O penězích totiž celá ta zbytečná aféra není. Chtěl jsem jen odejít za podmínek, že už nebudu prodlužovat smlouvu ve Starém Městě," říkal Kowalík tenkrát.

Ztratil celý podzim, v lednu zamířil do Teplic, ale do někdejší formy se už nedostal. Byl v Brně, pak si vážně poranil koleno. Na jaře 2006 ho Teplice vrátily zpátky na jihovýchodní Moravu, to už se klub jmenoval Slovácko. Kowalík odehrál patnáct minut proti Liberci a pak se z ligy vytratil. Nastupoval v nižších soutěžích v Rakousku, poslední tři roky hraje už jen pro zábavu: Mutěnice, Kněžpole a nyní Zlechov v 1.B třídě. 

Tenkrát v létě 2003 vedení Synotu společně s Kowalíkem ze stejného důvodu vyřadilo i Tomáše Polácha, ale ten přišel jen o dva zápasy, kontrakt prodloužil a zase hrál.

Tvrdý Liberec: Zápotočný, Holeňák, Hodúr, Šinglár, Kerič...

Většina případů v české lize skončila podobně jako ten Poláchův: buď se fotbalista s klubem udobřil, nebo dostal svolení k přestupu.

Chorvatský útočník Andrej Kerič v lednu odmítl podepsat novou smlouvu v Liberci, protože byl od léta domluvený se Spartou, kam by přestoupil jen za "pár drobných".

Andrej Kerič se v Liberci stal králem ligových střelců, ale pak měl potíže.

Jenže liberecký majitel Ludvík Karl byl nekompromisní a Keriče vyřadil z kádru.  "Byl jsem na to psychicky připravený, tak trochu jsem s tím počítal," říkal Kerič. Sparta se nakonec pro několika dnech se severočeským klubem domluvila a Kerič se jejím hráčem stal už v lednu.

O majiteli Karlovi je známo, že je na "zlobivé hráče" tvrdý. Před Keričem to pocítili Miroslav Holeňák, Tomáš Zápotočný, Peter Šinglár a Ivan Hodúr. Půl roku před vypršením kontraktu nekývli na nový a byli vyřazeni z kádru.

"Abych řekl pravdu, čekal jsem, že mi budou dělat problémy. Tak to tady v Liberci prostě chodí," říkal Hodúr smířlivě v lednu 2008.

"Vyřazení z kádru mě nepřekvapilo. Je to takový proces, který tady v Liberci funguje. Možná je to z hlediska klubu i správné, ale pochopte zase mě: já jsem musel hájit svůj zájem," tvrdil Peter Šinglár na jaře 2008.

Peter Šinglár (vpředu) a Tomáš Zápotočný v Liberci pocítili tvrdou ruku majitele Ludvíka Karla.

Klub a hráč, v tu chvíli jdou proti sobě. Klub chce vydělat na prodeji hráče, proto s ním musí mít smlouvu. Fotbalistu láká nové angažmá, a když mu smlouva vyprší, sežene ho snadněji, než když je pod smlouvou.

Zatímco Hodúr po vyřazení z kádru získal druhý den angažmá v Mladé Boleslavi, která za něj musela platit odstupné. Šinglár musel čekat do léta, protože jeho případ nastal až po přestupním termínu. Pak se stal volným hráčem. Během jara však přišel o šest zápasů. Nakonec ho v posledním kole tehdejší trenér Ladislav Škorpil postavil, aby se mohl rozloučit s fanoušky, kteří si ho během čtyř let oblíbili.

Půl roku bez fotbalu byl Vlastimil Stožický. Stal se objevem podzimu 2006, ale když mu v březnu příštího roku chtěly Teplice dát novou smlouvu, řekl ne. Byl odstavený z týmu a půl roku trénoval jen sám. Dojížděl i na terapie do psychiatrické léčebny. V létě 2007 pak odešel do Jablonce, kde se však neprosadil. Po roce se vrátil do Teplic a žádal odpuštění. Úspěšně.

Lafata běhal po lese, Lukeš hrál za béčko

Tři měsíce nesměl se spoluhráči trénovat David Lafata. Současný nejlepší kanonýr ligy tenkrát v lednu 2005 odmítl v Českých Budějovicích prodloužit smlouvu, která mu končila v létě. U trenéra Roberta Žáka si vyzvedl individuální plán, na ruku nasadil hodinky, které mu měřily tep, a vyrazil běhat do lesa u vesnice Olešník, kde bydlel.

David Lafata musel běhat v lese, na trénink nesměl.

Když na konci března vedení klubu Žáka odvolalo, nový kouč František Cipro si vyžádal Lafatův návrat. Útočník na jihu Čech dohrál jaro a v létě jako volný hráč odešel do Škody Xanthi. S řeckým klubem se domluvil už během ledna, kdy trénoval individuálně.

Lafata přišel o čtyři ligové zápasy, ostravský záložník Martin Lukeš na jaře 2003 o tři. Příběh měl podobný scénář: devět měsíců před vypršením smlouvy odmítl s Baníkem podepsat nový kontrakt, šéfové ho vyřadili z kádru, odehrál zápas za béčko a za pár dní byl zpátky. I proto, že Ostrava se mezitím domluvila na jeho letním přestupu do Slavie, takže vydělala.

Ne všechny kluby "trestají" hráče, kterým za pár týdnů končí smlouva a kteří dají najevo, že poté odejdou. Ještě před startem jarní části slávistický kapitán Karol Kisel oznámil, že v létě po skončení smlouvy ze Slavie zamíří do Sydney. To všechno s požehnáním klubu. Celé jaro pak byl Kisel v základní sestavě a nosil kapitánskou pásku.

Kdo měl také problémy v klubu kvůli smlouvě

Martin Lukeš, Ostrava (březen 2003)
Jeden z klíčových hráčů týmu byl přeřazen do třetiligové rezervy, byť by mu původní kontrakt vypršel až koncem kalendářního roku. "Je to pro mě katastrofa, že nemůžu hrát v lize," řekl. Brzy však byl zpátky.

Tomáš Polách, Synot (srpen 2003)
Odmítl prodloužit smlouvu, týden trénoval sám a přišel o dva zápasy. Po jedenácti dnech se s klubem dohodl, podepsal nový kontrakt a hrál.

Jiří Kowalík, Synot (srpen 2003)
Původní smlouva mu končila až v červnu 2004, novou už v Synotu nechtěl, tak ho klub na podzim 2003 odstavil.

Miroslav Holeňák, Liberec (leden 2004)
Koncem roku 2003 se domluvil se Spartou, ale Liberec spolehlivého stopera nechtěl uvolnit. V lednu ho navíc nevzal na soustředění. Pak se Holeňák rozhodl, že půjde do Slavie za svým oblíbeným koučem Josefem Csaplárem. Ale kluby se rovněž nedohodly. Jaro nakonec odehrál v Liberci a v létě po skončení smlouvy šel do Slavie.

Libor Sionko, Sparta (únor 2004)
Během zimní přípravy vycítil, že bude jen náhradníkem, protože se Spartě nelíbilo, že nepodepsal novou smlouvu. Stará mu končila v létě. Nakonec byli spokojeni všichni: Sionko ještě v zimě přestoupil do AK Graz a Sparta za něj dostala odstupné, na což by po vypršení kontraktu neměla nárok.

David Lafata, Budějovice (leden 2005)
Budějovický klub na Lafatu zatlačil: dokud neprodloužíš smlouvu, musíš trénovat individuálně.

Tomáš Zápotočný, Liberec (leden 2007)
Půl roku před vypršením smlouvy v Liberci kývl na nabídku Udine. Severočeský klub ho vyřadil z kádru a poslal do béčka. Během tří týdnů všechny strany došly k dohodě: Udine souhlasilo s odstupným a Zápotočný mohl odejít už v zimě.

Vlastimil Stožický, Teplice (březen 2007)
Stožický byl objevem podzimu 2006, ale během jara se s Teplicemi rozhádal kvůli délce a výši nové smlouvy. Vyřazen z kádru, zněl verdikt.

Ivan Hodúr, Liberec (leden 2008)
Byl špílmachrem týmu a oporou, ale když mu klub při předložení nové smlouvy nechtěl dát milionový bonus za podpis, Hodúr kontrakt odmítl a jednal o angažmá v Mladé Boleslavi. Chvíli trénoval s třetiligovou rezervou, druhý den už byl v Boleslavi, která se s Libercem dohodla na přestupu.

Peter Šinglár, Liberec (duben 2008)
Čtyři roky hrál v základní sestavě Liberce a tři měsíce před vypršením smlouvy slyšel: už tě nechceme.

Michal Smejkal, Teplice (leden 2010)
Zvláštní případ. Smejkal v lednu 2010 v Teplicích nenastoupil do přípravy a jeho otec do klubu vzkázal: Nemá u vás smlouvu, vypršela. Tepličtí se bránili: Uplatnili jsme opci, kontrakt pokračuje. Arbitráž dala za pravdu Teplicím, ale Smejkal to neuznal a až do srpna odmítal v klubu trénovat.  "Udělal jsem chybu a jsem moc rád, že mi v Teplicích dali druhou šanci," kál se.