V Německu se týmu říká „Dinosauři“. Pyšní se totiž něčím, co se nikomu nepovedlo. Ani Bayernu, ani Dortmundu, Brémám... Jediný Hamburk se v bundeslize drží od jejího založení, tedy roku 1963. Nikdy nesestoupil. Ač měl zejména v posledních letech hodně namále.
Během poslední sezony Davida Jarolíma - 2011/12 - skončil patnáctý, pět bodů od baráže. V premiérovém boji o záchranu šestinásobný šampion (tři tituly má z „předbundesligové éry“) obstál. Toto varování očividně pomohlo, následný ročník se nesl ve znamení markantního zlepšení a výsledkem bylo sedmé místo.
Nicméně další dva roky unikal Hamburk hrobníkovi z lopaty.
2014 - v baráži proti Fürthu pomohl při dvou remízách gól ze hřiště soupeře
2015 - v další baráži (soupeřem bylo Karlsruhe) vybojoval Hamburk prodloužení na poslední chvíli a v něm rozhodl pět minut před koncem
Hráči se i v těžkých časech mohou spolehnout na podporu fanoušků, kterých na Volksparkstadion chodí pravidelně přes padesát tisíc. Mají jednu velmi oblíbenou položku v repertoáru. Chorál na melodii světoznámého hitu „We’re not gonna take it“ od Twisted Sister.
Zpívá se v něm: „Sechs mal deutscher Meister, drei mal Pokalsieger, immer erste Liga, HSV!“
Tedy: šestkrát mistrem, třikrát vítězem poháru, stále v první lize.
Poslední sloka byla opět v ohrožení. Jenže to by nebyl Hamburk, aby pohromu neodvrátil v hodině dvanácté. S Wolfsburgem doma v posledním kole prohrával od 23. minuty, ale ještě během první půle díky Filipu Kostičovi vyrovnal.
Pak dlouho nic. Vypadalo to, že bude Hamburk potřetí za poslední čtyři roky obhajovat bundesligovou příslušnost v baráži. Běžela 88. minuta, když Kostič - vlastně hrdina zápasu - stihl na hrací ploše zdánlivě ztracený balon. Zvedl hlavu, nacentroval do vápna...
...kde se na zadní tyči zjevil Luca Waldschmidt a hlavou trefil k tyči. Po dvou minutách na trávníku rozjásal zaplněný stadion. První ligovou brankou! Bylo to poslední střídání trenéra Markuse Gisdola. V tu chvíli jediný hráč do útoku. Někdejší juniorský reprezentant za sebou neměl snadnou sezonu, hrál jen třikrát v základu, přesto dostal důvěru.
Vzešla z ní nejdůležitější trefa kariéry, bez pochyby. „Parádní pocit,“ soukal ze sebe jednadvacetiletý útočník. „Ten gól byl prací celého týmu, ukázal, že jsme vždycky bojovali jeden za druhého,“ popisoval kouč Gisdol.
„Jsem vyčerpaný, jsem vyřízený. Neuvěřitelné,“ dodal krátce po závěrečném hvizdu, který v Hamburku vyvolal davové šílenství. Hráči se euforicky radovali, fanoušci opustili tribuny a křepčili na hřišti s nimi. „Immer erste Liga!“
Mimochodem, na stadionu HSV mají speciální hodiny. Jsou symbolem klubu, symbolem hrdosti. A co ukazují? Dobu, po jakou je Hamburk účastníkem bundesligy. S přesností na sekundy.
Hope they've got enough batteries for that clock. Hamburg, unbelievably, are safe again by a whisker pic.twitter.com/kVV8VkRnzV
— Andy Brassell (@andybrassell) May 20, 2017
Immer erste Liga, HSV! Už téměř 54 let.