Karle, tahle porážka je pro vás asi velkým zklamáním, ne?
Měli jste dlouhou sérii bez porážky. Jednou to přijít muselo. Jsou to ztracené tři body, což nás samozřejmě mrzí, ale takový je fotbal. Musíme bojovat dál.
Výkon Budějovic asi nebyl optimální, souhlasíte?
Já nevím, vy znáte budějovický fotbal?
Ne tak docela.
Ne? Tak proč tohle říkáte?
Jen se ptám. Vy myslíte, že byl optimální?
Já nevím, vy mě tady napadáte, že nebyl optimální.
Tak jinak: co vám chybělo, abyste neprohráli?
Chybělo dát gól, oni gól dali, takže jsme museli prohrát.
Až do zápasu na Žižkově měly Budějovice s vámi v sestavě parádní bilanci: třeba skóre 23:0. Jako byste měl zázračnou moc.
Ne, to vůbec ne. To jste psali jenom vy, novináři. Nikdo v týmu to tak nevnímá. Soustředíme se na každý zápas zvlášť, na série se nehraje.
Máte pocit, že se na vás soupeři více připravují?
Troufám si říct, že ne.
A na tým celkově?
Jsme kandidáti na postup, netajíme se tím a zřejmě se na nás týmy připravují, ale myslím, že ne nijak zvláštně.
Vzpomněl jste si na to, že už je to 12 let, co jste na Žižkově hrál?
Nenapadlo mě to, ale četl jsem to v novinách, takže jsem si toho samozřejmě všimnul.
A byl pro vás ten zápas jiný? Uvědomil jste si, že jste na stadionu, kde jste působil?
Stadion je furt stejný, akorát se změnily sedačky, které tady jsou místo schodů. Na Žižkově se mi hrálo vždy příjemně, mám tenhle stadion rád.
Co jste říkal atmosféře? Přišlo jen 1315 diváků.
Asi se všichni dívali raději na hokej. Ten byl napínavější.
 Karel Poborský |
