V roce 1996 se poprvé od rozdělení Československa probojovala samostatná česká reprezentace na velký turnaj. Evropský šampionát 1996 hostila Anglie. Češi na ostrovy dorazili v roli fotbalového trpaslíka. Nikdo jim nevěřil, nikdo jim nedával žádnou šanci. Finálová účast šokovala.
Největší úspěchy českého sportu za posledních 20 letZvolte největších úspěch, kterého dosáhli čeští sportovci za posledních dvacet let. Každý den vám představíme jeden mimořádný úspěch a na vás bude, abyste vybrali ten nej. Hlasovat můžete od do 31. května ZDE. |
Český tým dostal do základní skupiny tři silné soupeře: finalistu z posledního ME Německo, finalistu posledního MS Itálii a nevyzpytatelné Rusko. Přesto to Češi zvládli. Sice na úvod podlehli Německu, ale pak porazili Itálii, na poslední chvíli zásluhou Vladimíra Šmicera vyrovnali duel s Ruskem a se štěstím postoupili s Německem do čtvrtfinále.
V prvním vyřazovacím utkání uhranul svět Karel Poborský. Duel proti Portugalsku rozhodl nejkrásnějším gólem celého turnaje. Jeho dloubák patří mezi nejúžasnější momenty fotbalové historie.
V semifinále se na český tým opět usmálo štěstí. Zápas s Francií, v němž se takřka k ničemu nedostal, rozhodl až penaltový rozstřel. Národní mužstvo poslal do finále Miroslav Kadlec. Češi překvapili fotbalovou planetu, reprezentace ze srdce Evropy překonala svoje možnosti a rozbořila turnajové prognózy.
Ve finále v londýnském Wembley české mužstvo přivítala sama anglická královna Alžběta II, a proti Němcům to vypadalo nadějně. Po Poborského úniku a následném faulu Sammera, kopali Češi penalty. A tu Patrik Berger proměnil.
V 68. minutě však na hřiště přišel Oliver Bierhoff a vzal osud zápasu do svých rukou. O 10. minut později vyrovnal na 1:1 a v prodloužení rozhodl. Zlatý gól vstřelil už po pěti minutách hry.
Němci se radovali ze zlatých medailí, Čechům se do očí draly slzy. Stříbro ale bylo úžasným úspěchem, který pohladil po duši všechny sportovní fanoušky v Česku.
Příběhy hráčůCo dnes dělá stříbrná parta |
Za nečekaným úspěchem stál jako trenér Dušan Uhrin.
"Já se tenkrát rozhodl vsadit na útočný fotbal, což byla možná chyba, nad kterou dodnes přemýšlím. Kdybych se držel své filozofie a taktiky, jež do té doby na soupeře platila, mohli jsme dopadnout jinak. Třeba vyhrát a stát se mistry Evropy," řekl Uhrin.
Z neznámých tváří Nedvěda, Šmicera, Poborského, Bejbla se staly hvězdy. Senzační stříbro vyneslo několika hráčům lukrativní zahraniční angažmá. Hlavní strůjci českého úspěchu rozjeli skvělé kariéry.
Jako poslední ze stříbrných medailistů se s aktivní kariérou rozloučil Patrik Berger. Třináct a půl roku po finálovém zápase ve Wembley.