Je to spíš úsměvný příběh než problém, který by pro klub mohl mít negativní důsledky.
Ali Dia, jehož na podzim 1996 angažoval Southampton, nestál žádné peníze. Neměl milionovou smlouvu. Nemuseli ho vyplácet, když o něj už nestáli.
Byla to spíš ostuda tehdejšího trenéra Graeme Sounesse. Tehdy uznávaný kouč a někdejší dlouholetý skotský reprezentant zvedl ve svém bytě telefon.
„Zdravím, tady George Weah. Mám pro vás tip na zajímavou posilu,“ ozvalo se ve sluchátku. Odmítli byste radu od útočníka AC Milán, který se za rok 1995 stal nejlepším fotbalistou světa?
Jenže nevolal Weah, byl to kamarád Ali Dii. Doporučil svého bratrance. „Minulý týden dal dva góly za Senegal, byl se mnou v Paris St. Germain,“ pokračoval telefonát.
Ve skutečnosti byl tenkrát jedenatřicetiletý Ali Dia vysokoškolský student a příležitostně si chodil zakopat v amatérské soutěži.
Souness souhlasil se zkouškou, záhy ho nominoval na ligový zápas proti Leedsu. A když se po půlhodině zranil Matt Le Tissier, poslal na hřiště Ali Diu. Jaký paradox, že zrovna on nahradil v zápase anglickou fotbalovou legendu a nejlepšího hráče Southamptonu v historii.
Fanoušci pochopili brzy, Souness až po třiapadesáti minutách, že Ali Dia žádný fotbalista není. Že všechno je jen jeden velký podvod. Když Southampton inkasoval na 0:1, v 85. minutě ho ze hřiště stáhl. A to byl konec Aliho ligové kariéry.
„Během třiapadesáti minut předvedl naprosto tragický výkon a po hřišti běhal jako bezhlavé kuře,“ píše se v dochovaných materiálech.
Chápete, jak se Souness, legendární záložník Liverpoolu a později i jeho trenér, nechal napálit?
Nejhorší přestupy v Premier League1. Ali Dia (1996, Southampton) |
Dnes sotva existuje možnost, že by se kdokoli mohl telefonicky spojit s trenérem Premier League, pokud by se mu zachtělo. A když už, během vteřin byste zjistili, že Ali Dia není žádný kopáč pro Premier League.
Pro Southampton to byl nejhorší přestup v historii. Ale také snad jedna z nejkurióznějších věcí ve fotbale.
Zatímco se tomu lze dodnes zasmát, do smíchu teď rozhodně není Chelsea v souvislosti s přestupem Danny Drinkwatera, který se v žebříčku nejhorších přestupů umístil hned za Ali Diou.
V roce 2016 anglický středopolař slavil senzační titul s Leicesterem, o rok později za něj Chelsea vysázela v přepočtu miliardu korun. V Leicesteru byl oporou, v Chelsea komparzem. V první sezoně nastoupil k dvaadvaceti zápasům, v minulém ročníku vůbec s výjimkou třiceti minut v anglickém Superpoháru.
Loni ho poslala Chelsea na hostování do Burnley, za podzim dostal šanci v jednom ligovém a jednom pohárovém utkání. Od ledna je v Aston Ville. Než byla sezona v březnu přerušena, odehrál čtyři utkání. Při porážce 1:6 s Manchesterem City zavinil dvě branky...
Hostování mu končí po sezoně, pak se vrátí do Chelsea, která mu vyplácí sto tisíc liber týdně, v přepočtu víc než tři miliony korun.
Ricardo Alvarez
Následuje Ricardo Alvaréz. Argentinský ofenzivní záložník šel v létě 2014 z Interu Milán na hostování do Sunderlandu. Smlouva obsahovala opci, že pokud se Sunderland v Premier League udrží, Alvaréze v přepočtu za víc než 300 milionů korun koupí. Bylo to těsné, Sunderland uhrál záchranu před svým největším rivalem Newcastlem. Ale bez Alvaréze.
Ten se ve druhém utkání zranil, pak stihl ještě jedenáct duelů a znovu měl potíže s kolenem, tentokrát vážnější. Jelikož byl mimo od března do konce sezony, Sunderland se zdráhal splnit opci na přestup.
Spor se vyhrotil, Sunderland zaplatit nakonec musel, Alvaréz rok nehrál a pak zadarmo odešel do Sampdorie. Do letoška hrál v Mexiku a v lednu se vrátil do mateřského Velezu Sarsfield.
Chorvatský útočník Boško Balaban se po nevydařeném angažmá v Sundelandu našel v Bruggách.
Sunderland se ztrátu snažil zmírnit žalobou na lékaře, u kterého Alvaréz prošel zdravotní prohlídkou.
Když Boško Balaban v roce 2001 šel z Dinama Záhřeb do Aston Villy, částka 7,8 milionu eur byla třiadvacátá nejvyšší v historii, kterou kdy klub z Premier League vydal na přestup. Pro představu to může být jako dnešních 30 milionů eur, v přepočtu 800 milionů korun.
Bylo to fiasko, chorvatský útočník nebyl schopen zvládnout víc než pár minut za zápas, až po osmi měsících odehrál devadesát minut. Po roce šel na hostování zpátky do Záhřebu. Když se vrátil, pobyl v Aston Ville jen pár měsíců a zamířil zadarmo do Brugg. V Premier League odehrál jen deset zápasů.
Adrian Mutu
Pátý v žebříčku je rumunský průšvihář Adrian Mutu. Jeden z prvních nákupů Romana Abramoviče, nového majitele Chelsea. Parmě za útočníka zaplatil v roce 2003 devatenáct milionů eur, tenkrát to byla obrovská suma.
První rok neměl Mutu špatný, střílel góly, připravoval šance. Ale pak měl pozitivní test na kokain a Chelsea ho propustila.
V žebříčku, který zohledňoval hráčův přínos pro nový klub, jeho cenu atd., je spousta známých jmen. Často za ně kluby zaplatily rekordní částky a hráči naděje nepotvrdili. Někteří kvůli zraněním, jiným nesedl klub, spoluhráči, trenér, herní systém a částí své kariéry se protrápili.
Andrej Ševčenkov Chelsea
Například Andrej Ševčenko, když šel z AC Milán do Chelsea. Nebo Mario Balotelli rovněž z AC Milán do Liverpoolu, Alexis Sánchez z Arsenalu do Manchesteru United, Alberto Aquilani z AS Řím do Liverpoolu, Owen Hargreaves z Bayernu do Manchesteru United, Juan Sebastian Veron z Lazia do Manchesteru United...
Fernando Torres v Chelsea
V lednu 2011 prvotřídní útočník Fernando Torres přestupoval za rekordních 58,5 milionu eur z Liverpoolu do Chelsea, kde totálně vyhasl. Jako náhradu si Liverpool zvolil Andy Carolla z Newcastlu a i to se ukázalo jako velmi špatný tah.
Na 45. místě je Angel di María. Když v roce 2014 přestupoval z Realu Madrid, Manchester United za něj zaplatil 75 milionů eur, což byla rekordní cena v anglickém fotbale. Začal dobře, pak se na pár týdnů zranil a do formy se už nedostal. Po roce ho United prodali do Paris St. Germain.
