"Sorry, jestli jsem tě urazil," řekl trenér Alan Pardew, když emoce utichly. To už bylo dávno po zápase, v němž podceňovaný West Ham dvě minuty před koncem rozhodl o vítězství 1:0. Střelec Harewood ječel radostí a svlékl dres, trenér Pardew skotačil, jako by právě vyhrál nejdůležitější zápas v životě.
Oslavy úmyslně přeháněl, aby Wengerovi dokázal, že i outsider dokáže překvapit.
Wenger si vyslechl pár jedovatých narážek, a to včetně anglické nadávky "fuck", zbrunátněl a na kolegu se chtěl rozčilením vrhnout. Drželi se vzájemně za bundy, a když je od sebe odtáhli,Wenger odmítl Pardewovi podat ruku a nepřišel na tiskovou konferenci.
Když ho chtěl Pardew pozvat v klidu na skleničku, aby se usmířili, Francouz se nechal zapřít.
Zápas na West Hamu připomínal spíš velkou fotbalovou válku. Domácí hráli až přehnaně důrazně, docházelo k potyčkám, hostujícího útočníka Van Persieho zasáhla dvoupence hozená z hlediště. A nakonec přišla strkanice trenérů.
"Arséne byl asi právem pobouřen, ale doufám, že to můžu napravit. Že jsme dost silní, abychom se jeden druhému podívali do očí," řekl Pardew den poté. "Opravdu jsem jen slavil gól, i když uznávám, že nepatřičně. Nebylo v tom nic osobního."
Nic osobního? To není úplně pravda, ti dva mají nevyřízené účty. Právě Pardew loni kritizoval Wengera, že ničí anglický fotbal, když nasazuje samé cizince. "Když reprezentujete klub, záleží na ceně a na kvalitách. O pasy přece nejde," vzkázal mu Wenger.
Jisté je, že Arsenal se trápí. Přestal střílet góly, neskóroval už 200 minut. Pokazil zápas v Lize mistrů proti CSKA Moskva, netrefil se ani v neděli. V lize je až pátý, 10 bodů za Manchesterem United. Soupeři volí proti Arsenalu ostré zákroky, aby technické hráče včetně Rosického nebo Henryho zastrašili.
Možná i proto kouč s přezdívkou Profesor vybuchl.
