Ta šance je téměř patnáctiprocentní, Sparta dostane vítěze jedné ze sedmi skupin. A Juventus tu svou vyhrál.
"Samozřejmě by bylo hezké se vrátit tam, kde jsem s velkým fotbalem začínal. Ale fakt se mi proti Spartě hrát nechce," poznamenal Nedvěd.
Proč? "Co kdybych dal gól a vyřadil ji? To by se mi nechtělo," řekl. "Ale zase by se nedalo nic dělat, hraju přece za Juventus."
Nedvěd už proti "své" Spartě jednou nastoupil. Před třemi lety pomohl v základní skupině Ligy mistrů k vítězství Lazia, kde hrál od roku 1996 pět let. Ale na Letné ještě nikdy jako soupeř nebyl. Na odvetu tenkrát poslalo Lazio druhou garnituru, protože už před zápasem mělo postup jistý. A některé opory v čele s Nedvědem do Prahy ani nepřiletěly.
Také středeční zápas Juventusu v Lize mistrů proti řeckému Olympiakosu Pireus sledoval jen v televizi. "Jsem nemocný, od neděle beru antibiotika," podotkl Nedvěd.
Buffon, Ferrara, Zambrotta, Tacchinardi, Di Vaio či Del Piero seděli na lavičce, Nedvěd byl doma, přesto náhradníci soupeře semleli 7:0, už po půlhodině to bylo 4:0. "Sehráli to dobře a taky se ukázalo, že nejsme v krizi," podotkl Nedvěd.
Krize? O jaké to Nedvěd mluví? Juventus totiž až do minulého týdne všech patnáct soutěžních zápasů podzimu vyhrál. Ale od soboty 29. listopadu zase třikrát v řadě selhal.
V italské soutěži nestačil doma na Inter, v Římě na Lazio a v Lize mistrů na neutrálním hřišti v Dortmundu podlehl Galatasarayi Istanbul. "Trochu nás to poznamenalo, ale jak teď bylo vidět, je všechno v pohodě."
Dostane se do ní po nemoci i Nedvěd? "Není to pořád nic moc. Nevím, jestli v neděli proti Parmě nastoupím."
V poslední době získal tři ocenění. Fanoušci Juventusu ho vyhlásili nejlepším hráčem za měsíc listopad, u českých novinářů vyhrál podzimní část ankety Zlatý míč a prestižní časopis World Soccer ho vyhlásil hráčem roku.
