V neděli po zápase Nedvěda zasáhla zpráva o náhlém úmrtí Josefa Žaloudka, známého plzeňského trenéra. "Byl jako můj druhý táta," říkal o něm Nedvěd. Žaloudek ho totiž pro velký fotbal vychoval.
Když o něm Nedvěd mluvil teď, díval se k nebi a v očích se mu zalesklo. "Po fotbalové i lidské stránce mi dal nejvíc. Je to velká ztráta. Odešel člověk, který se jen těžko nahrazuje."
Ve čtvrtek půjde na pohřeb. Přeruší tak na chvíli soustředění národního mužstva, které čekají klíčové zápasy o postup na evropský šampionát do Portugalska. "Čekám, že už se rozhodne," řekl Nedvěd.
V sobotu hraje reprezentace v Bělorusku, příští středu na Letné s Nizozemskem. "Byla by chyba myslet na Holandsko už teď," poznamenal Nedvěd. "Bělorusko každý podceňuje, ale je to kvalitní tým. Nejdřív se musíme vypořádat s ním."
V Minsku, v běloruské metropoli, už Nedvěd v kvalifikaci hrál. Na podzim 1995 Česko vyhrálo 2:0. "Dali jsme brzy gól a pak hráli to svoje. Teď by mi stačilo i jedna nula."
Nedvěd přiletěl z Itálie v dobré formě i kondici. Na začátku letní přípravy odehrál hodně zápasů. Po finále italského Superpoháru, v němž Juventus odvedl AC Milán porážku z Ligy mistrů, zase tým tvrdě trénoval.
"Herní pohoda se sice vytratila, ale teď v lize už to zase šlo," podotkl Nedvěd.
Naopak jeho klubový spoluhráč Edgar Davids, opora nizozemské reprezentace, pro pražský zápas rozehraný nebude. Nedělním souboj proti Empoli sledoval jen z tribuny. "Je to pro něj nová situace, ale trenér říká, že nemá formu," krčil Nedvěd rameny. "Přitom je to výborný hráč, kterého potřebujeme."
Davidsovi končí smlouvu a klub chce, aby ji prodloužil, protože by ho lépe mohl prodat. "Ale když jsme se spolu bavili, tak mi říkal, že chce zůstat," dodal Nedvěd.
 Pavel Nedvěd na srazu reprezentace |
