"Současného kapitána reprezentace vidím ve dvou rovinách. Jednak z pohledu jeho působení v Itálii a potom samozřejmě z pohledu hráče národního mužstva.
Pokud jde o Itálii, nelze nic vytknout. Dosáhl největšího úspěchu ze všech českých fotbalistů v historii. Navíc v tak těžké a prestižní soutěži, jakou italská liga je. A proč? Protože nad sebou měl opravdové osobnosti, ať už to byl trenér Zeman, Zoff, nebo Eriksson. Ti ho vedli správným směrem, on před nimi měl respekt a jistě tak trochu i vítr. Současně od nich odkoukával správné profesionální manýry, přenášel to na hřiště a proto byl a je úspěšný.
Tihle lidé to s ním zkrátka uměli a on se jim odvděčoval příkladným přístupem ke svým fotbalovým povinnostem. Jistě, i v italské lize Nedvěd občas ujede, vyfasuje kartu za nesportovní chování, ale řekl bych, že to všechno zapadá do koloritu téhle soutěže.
K Nedvědově škodě jsou však jeho výstřelky v národním mužstvu mnohem vážnější a mnohem okatější. Výhrady přitom mám jak k jeho výkonnosti, tak k té nedisciplinovanosti. Stal se v poslední době mistrem na vyvolávání nešťastných situací na hřišti i mimo ně. Což vyvrcholilo koncem loňského roku, když zorganizoval to nejapné mlčení reprezentantů před prvním barážovým zápasem s Belgií, a pak jeho vyloučením v odvetě za neustálé protesty.
Nedvědovo chování v reprezentaci tak velice poškozuje nejen jeho výkonnost, ale i jeho kariéru, která by jinak mohla být zářná po všech stránkách. A já za to dávám největší vinu těm, kteří ho měli usměrnit. Od trenéra až po všechny členy realizačního týmu. Když kapitán mužstva zorganizuje bojkot novinářů, kdo jiný než trenér, pokud je silnou osobností, musí tuhle akci v samém zárodku zatrhnout. A Chovanec místo toho na tiskové konferenci jen pokrčil rameny s tím, že hráči se tak dohodli.
Právě Nedvěd patří mezi fotbalisty, kteří nad sebou potřebují pevnou ruku. Což se mu vyplatilo v Itálii. Když se ale takovým typům nechá volnost, pak u nich vyplouvají na povrch vlastnosti, které mají nepříznivý dopad jak na mužstvo, tak na všechno, co tým obklopuje.
Přes to všechno tvrdím, že právě Nedvěd by kapitánem být měl. I když jsem mockrát slyšel, že není kapitánským typem. Ale je zapotřebí s ním mluvit a mluvit. Jestli to bude trenér Brückner, nebo šéf reprezentace Košťál, na tom nesejde. Klidně bych do téhle záležitosti zapojil víc lidí.
Řekl bych mu ať zapřemýšlí o tom, proč v Itálii tak triumfuje, a proč v národním mužstvu je tomu naopak. Snažil bych se mu vysvětlit, že může vydělat víc než miliony, které má v Juventusu. Kdyby s tím, co dokázal v Itálii, získal na svou stranu i české fanoušky, jeho kariéra by byla o velký kus dál.
Jsem přesvědčený, že Nedvěd coby reprezentant se změnit dá. I když to někdy tak nevypadalo, je fotbalistou, který to v hlavě srovnané má. Jinak by nebyl jedním z nejdražších hráčů světa. Ale jak už jsem říkal, všechno záleží na lidech kolem něj. A když se podívám na nedávnou Brücknerovu širší nominaci, jiného hráče než Nedvěda s kapitánskou páskou nevidím."