"Tak dáme ještě jednu, už poslední." Jenže fotbalista Pavel Nedvěd tu větu zopakoval několikrát. Kapitán národního mužstva se od počítače nemohl odtrhnout. Původně plánovanou hodinu pro on-line rozhovor překročil o víc než dvacet minut. "Aspoň jsem se dobře pobavil," pochvaloval si.
V prostorné hotelové hale se Nedvěd zabořil do hlubokého koženého křesla, většinou odpovídal v klidu a bez emocí. Někdy ale před obrazovkou šermoval rukama a několikrát se hlasitě rozesmál. V hale hotelu Praha bavil i spoluhráče sedící u vedlejších stolů.
"Hele, kdo je největší šprýmař," halekal na Poborského, Lokvence a další. "Když zavolá, tak Láďa Maier," vzpomněl si Lokvenc na bývalého reprezentačního brankáře.
"To ne, já dám trenéra Brücknera a asistenta Beránka." Touto odpovědí Nedvěd odstartoval salvy smíchu. "Co se smějete. Já vedle trenéra seděl na tiskovce v Rotterdamu a tak jsem se nezasmál už pěkně dlouho," kontroval Nedvěd. "Ale hlavně, aby se to k nim nedoneslo."
Mezi kvalifikačními zápasy v Nizozemsku a na pražské Letné s Rakouskem byl očividně v dobrém rozmaru, ač si na levou nohu celou dobu přikládal ledový zábal. "Ten kotník mi dělá starosti. Není to dobré a do středy je málo času. Ale hrát chci."
Některé další odpovědi doprovázel vtipnými průpovídkami. "Jestli mluvím trenérovi do sestavy? Hele, Vráťo, chceš hrát. Ve středu to stavím já," zavtipkoval k Lokvencovi, náhradníkovi do útoku. Potom ale vážně dodal: "Samozřejmě že nemluvím. Trenér Brückner je velkou osobností a sestavu si dělá sám."
A chcete vědět, která otázka kapitána mužstva pobavila nejvíc?
"Prosím vás Pavle, nemohl byste něco udělat s tím účesem? Můj přítel nosí něco podobného a já se s ním před setměním stydím někam vyrazit. Pořád se odvolává na vás a tak se ptám vás. Uděláte s tím účesem něco, nebo necháte můj vztah ve společenské ilegalitě?" - zněl dotaz jedné čtenářky.
A odpověď? "To tedy nemohl. Mojí ženě se to líbí a taky nedám na to, co má člověk na hlavě. Jo a se mnou byste se styděla někam jít?"
A při pozdějším loučení zdůrazňoval, aby mu redaktoři určitě dali vědět, zda a co mu dotyčná nejvěrnější fanynka, jak tázající sama sebe označila, odpověděla.
Spousta dotazů se ještě točila kolem sobotního zápasu v Nizozemsku. Prý Nizozemci při zápasech často soupeřům velice sprostě nadávají a urážejí je. Je to pravda? "Pravda to je, ale docela jsem se držel. Až druhý poločas jsem se pohádal se Seedorfem," reagoval Nedvěd.
Nebo: Jaký je Davids člověk? "Je to dobrý kluk, kamarád. Po zápase za mnou přišel do kabiny. I kluky od nás to potěšilo, protože se choval fajn."
Souhlasil s jedním z tázajících, že je nejspíš na vrcholu kariéry. Stejně tak s konstatováním, že v poslední době se jeho výkony v národním mužstvu zlepšily. A potom se rozpovídal o svých vlastnostech, kladných i negativních. "Myslím, že jsem přátelský a s každým se snažím vyjít. A nedostatky? Těch je víc než dost," přiznal.
