Závěrečnou třetí inspekci podmáčeného trávníku trenéři provedli bezprostředně před zápasem. To už procházeli místa, odkud se nejčastěji rozehrávají standardní situace, a rozhodovali: tady ještě lze hrát nakrátko a překvapit soupeře nacvičeným signálem, tady by už míč neposlouchal, a nezbývá, než střílet na branku nebo centrovat.
"Některá místa jsme si ještě vyzkoušeli při rozcvičce," doplnil Brückner.
Usilovat o odložení zápasu by jej přes všechny komplikace nenapadlo: "Delegát sondoval názory obou stran. Kdyby ani jedna nechtěla hrát, asi by s tím souhlasil," myslí si kouč. "Já jsem ale o něčem takovém neuvažoval. Musel by se hledat náhradní termín, a to nám nestálo za to. Kvalifikace je po rozpadu Sovětského svazu trochu devalvována, do těchto zemí se nejezdí sehrát zápas, ale splnit povinnost a přivézt tři body."
Nezbývalo, než taktiku uzpůsobit mimořádným podmínkám. Fotbal s fantazií, plný rychlých přihrávek a lahodných kombinací, musel ustoupit. Nové plány si hráči vyslechli až krátce před výkopem. "Museli jsme zvolit jednodušší hru: převzít míč, rychle ho dopravit na hrot, získat prostor, a pak dohrát," říká kouč zjednodušeně.
MOLDAVSKO - ČESKO | ||||||
|
"Když se s využitím Kollera podařilo získat pásmo, pak jsme mohli akci dohrát fotbalově. A dohry byly navzdory terénu celkem dobré," chválí trenér, který prý ani při dlouhém čekání na první gól neztrácel víru v dobrý konec. "Imponovala mi síla hráčů v koncovce, cítil jsem, že hrají s velkým úsilím. Poznám, když hrají jen jako, a tohle nebyl ten případ. Byl jsem klidný, něco mi říkalo, že se ke gólu dopracujeme."
Brückner nekalkuloval s tím, že se hřiště bude rychle zhoršovat, a instruoval kapitána Poborského, aby pro první půli vybral horší stranu. Tým začal proti větru, útočil na polovinu, kde bylo více vody. "Vždycky volím pro první poločas horší stranu, věřím ve druhou půli," říká Brückner. "Většinou platí, že ten, kdo brání, je silnější v prvním poločase. Pak obrané nasazení povolí a je více prostoru k útočení."
Hráčům svoji teorii připomněl i o přestávce, která probíhala ještě za bezbrankového stavu. "Řekl jsem jim, aby pokračovali dál v tom, co hrají, že soupeř začne odpadat fyzicky. Čekala nás lepší strana, ujišťoval jsem je, že určitě něco vyjde."
Podařilo se, branky padly dokonce po hezkých kombinačních akcích a národní tým vstoupil do kvalifikace vítězstvím 2:0.
Český reprezentant Tomáš Galásek (vpravo) bojuje o míč s Borisem Čebotaruem z Moldavska v kvalifikačním zápase mistrovství Evropy 2004. |