Možná už brzy pevně zakotví v základní sestavě Slavie. Možná už brzy budou obránci odrážet jeho rychlé útoky.
"Základ? No to by bylo krásné," zasní se Nečas junior. "Ale zatím to moc nevypadá. Na pravou strany zálohy přišel Michálek, to je zkušený ligový hráč," říká skromně.
Přitom by Nečas moc skromný být nemusel.
V přípravě dal za Slavii už dva góly. Tedy o jeden víc než Michálek. Trefa proti Kladnu byla dokonce vítězná. Když hrála Slavia ve čtvrtek poslední přípravu v Praze proti Mostu, upozornil na sebe Nečas drzými průniky z pravé strany.
Soupeř ho musel během pěti minut zastavit třemi tvrdými fauly a diváci na sebe pokřikovali: "Hele, to je mladej Nečas. Je to fotbalista po tátovi, to je vidět."
Přitom nechybělo moc a z Nečase mohl být tenista. Když mu bylo devět a pobýval s otcem v Řecku, rozhodoval se mezi fotbalem a tenisem. "Fotbal se tam hrál jenom o víkendech, tenis mě hodně bavil," vzpomíná.
Vyhrála ale varianta č. 1. I proto se teď srovnání s otcem nevyhne.
|
Jak ho vidí kouč Jarolím |
|
Nechci předbíhat s velkým hodnocením. Radim má ještě určité návyky z dorostu, ale dopředu je hodně šikovný. A slabiny? To vám říkat nebudu, ještě by toho soupeři využili. Srovnání s tátou je těžké. Hraje na jiné pozici. Ale stejně jako on má velice dobrou kopací techniku. |
Nečas senior přišel do Slavie v roce 1992 jako velká hvězda. Mecenáš Boris Korbel za něj Ostravě vysázel 25 milionů korun, což byla tenkrát rekordní částka.
A teď může mít nástupce, jen s tím rozdílem, že mladý Nečas nestál klub ani korunu. Je slávistickým odchovancem. "Zatím je to se srovnáváním v pohodě. To až kdybych se pořádně chytil, tak mě budou všichni srovnávat. Počítám s tím."
Už v minulé sezoně kopal mladý Nečas půl roku za třetiligové béčko, ale moc se mu nedařilo. "Ale ten půlrok mi pomohl. Trochu jsem se adaptoval na mužský fotbal. Nabral jsem zkušenost," myslí si.
A pak přišla pozvánka z áčka. Teď je fotbalista, který je použitelný jak v záloze, tak útoku, blízko prvnímu ligovému startu. "Zpočátku mě hodně srážela nervozita, ale už je to dobré," ujišťuje.
Vzácné jsou v tomto ohledu i rady jeho otce. "Když táta může, tak přijde a poradí mi, ale teď to moc nejde, má svých starostí dost," připomíná jeho nové angažmá ve funkci trenéra třetiligových Bohemians Praha ze Střížkova. "Dřív mi radil víc. To mě trénoval ve slávistickém dorostu."
A největší výtky, které od otce slyší? "Zlepši hru tělem a výskok na hlavu," říká mu. "Technika a to ostatní je myslím dobrý," usměje se syn. Typově se ale od otce liší.
"Táta byl hlava týmu a vyhlášený technik. Já spíš bojuju. Zatímco on prý do soubojů moc nechodil, já vlítnu do všeho."
Něco ale mají přeci jen společného. Nečas byl typický špílmachr. A jeho syn proti Mostu nastoupil s desítkou, tedy číslem, které je obvykle určeno ofenzivním hvězdám.
"Nic v tom nehledejte. Desítka byla volná, v sezoně ji mít nebudu," říká Nečas, člen reprezentace do 18 let. Jeho myšlenky míří i do reprezentačního áčka. V něm jeho otec sehrál 4 zápasy. "Dorůst do věhlasu táty? Když se mi vyhnou zranění a budu poctivě pracovat, proč ne?"
Ke kariéře otce má ještě daleko. Teď by byl rád za každou minutu, kterou by mohl odehrát v lize. Pokud se výrazněji neprosadí, čekají ho zápasy ve třetí lize za béčko.
A v polovině září tak i souboj proti otci. "Už jsme se o tom bavili. Ale asi bychom vyhráli," culí se naděje Slavie.
