"Baví mě branky dávat, ale měl jsem i zdravotní problémy. Teď je už všechno v pořádku. Doufám, že budu příští zápas hrát," přeje si skromně Toleski. Ačkoliv v Olomouci hostuje z mistrovské Slavie, musí tvrdě bojovat. O místo v sestavě.
Že jste zcela fit, zatím zní jako jedno z mála pozitiv vašeho angažmá v Olomouci. Jak ho hodnotíte?
Po fotbalové stránce nemohu být s mými výkony spokojený, ale město je krásné. Existuje spousta příčin, proč se mi nedaří. Doufám, že od příštího zápasu se dá všechno do pořádku. Udělám vše pro mančaft, aby se dostal v tabulce nahoru.
Považujete za hlavní důvod špatných výkonů herní rozestavení 4 - 3 - 3, ve kterém nastupujete i na křídle?
Ano, je to určitě i tím. Post, na kterém nastupuji, má na výkonech velký vliv. Ale jsem profesionál. Trenér říkal, že musím jít hrát na křídlo, a já dělal to nejlepší, co mohu. Ale taky jsem trenérovi řekl, že jsem útočník do vápna. A tam jsem nebezpečný. Pověděl jsem mu, že góly jsem nezapomněl dávat, a když mě dá na můj post, góly přijdou.
Věří tomu i trenér Zdeněk Psotka?
Nevím, co si myslí. V Olomouci budu ještě jeden měsíc a udělám vše, co mi trenér řekne. Nediskutuji s ním. Co řekne, to platí.
Zamlouvá se vám jeho filozofie fotbalu?
Já jsem ze Slavie zvyklý na trochu jiné tréninky. A z Německa zase na jiné. Každý kouč má své metody. Jak jsem říkal, jsem profesionál a dělám maximum.
V čem je největší odlišnost tréninků Olomouce a Slavie?
Každý trenér má prostě svoje. Jsou jiné. V Olomouci se ale také pracuje dobře.
Kvůli brankám vás Sigma přivedla. Co s vámi dělá nula v kolonce gólů?
Na mém postu jsem hrál jenom dva zápasy – v Brně a doma se Spartou. Myslím, že jsem hrál dobře. V Brně jsme vyhráli, se Spartou nešťastně prohráli. Krajního útočníka jsem hrál poprvé v životě a dělal jsem, co jsem mohl. Trenérovi jsem říkal, že to nemohu hrát. On odpověděl, že musím.
Očima trenéra Sigmy Zdeňka Psotky"Goce začal bojovat o sestavu tak, jak si představuji. Jde vidět, že zdravotně už je na tom líp. I pracovitost tomu odpovídá. On je zarputilý hráč, má to v povaze. Goce má v sobě zakořeněné, že nemusí bránit. Je ten typ – hrajte na mě! Na tréninku na něm vidím nervozitu, že se mu střelecky nedaří, že to není optimální. V hlavě si přebíral, že ho limitoval zdravotní stav a jeho psychická pohoda tím trpí. Když střelec nedá gól, není v pohodě. |
Ano. S trenérem na to máme odlišný názor. Pan Psotka si myslí, že hraji útočníka, já to považuji za záložníka. Nemohu bránit u naší branky, potom přeběhnout 70 metrů, dát gól a být spokojený.
Góly jste měl Sigmě pomoci do pohárů. Vnímal jste tlak?
To mě nesvazovalo. Ve Slavii byl větší tlak, než tady. Na tlak jsem zvyklý. Nedělá mi problémy.
V Sigmě hostujete do konce sezony. Už víte, co bude následovat po ní?
Nevím. Vrátím se do Slavie a uvidíme. Mám s ní smlouvu do zimy. Předpokládám, že na devadesát procent zůstanu do zimy ve Slavii.
Dokážete si představit, že byste prodloužil spolupráci s Olomoucí?
O tom jsem nepřemýšlel. Uvidíme na konci.
Pro mnohé odborníky bylo překvapivé, že Slavia pustila na hostování zrovna vás. Nebyl jste zklamaný?
Několikrát jsem říkal, že mě trenér Jarolím nechtěl pustit. Prohlásil to i v novinách. Ale jednání se Šenkeříkem a Ivanou Sigmě nevyšla, protože sem nechtěli. Já jsem se rozhodl přijít do Olomouce, protože chci pravidelně hrát. Na lavičce Slavie jsem byl nervózní. Jsem zvyklý hrát nonstop. Góly mě baví dávat. Slavia mě sem neposlala, mám s ní smlouvu a mohu se pak vrátit.
Když Sigma Slavii porazila, nemohl jste kvůli dohodě hrát. Co jste prožíval na tribuně?
Normální pocity. Jsem v Olomouci a chtěl jsem, aby vyhrála. Ale Slavia je v mém srdci. S ní jsme udělali spoustu věcí, včetně mistrovského titulu. Na výsledku mi moc nezáleželo.
Je velká změna hrát po Slavii v Olomouci?
Ve Slavii je vyšší kvalita, větší výběr hráčů. Jsou tam tři doktoři, je to víc profesionálnější. Víc se trénuje, pracuje. Ve Slavii se hledí, aby se vše dělalo pořádně, nic na půl.
Pořád věříte, že se Sigmě může vaše hostování ještě vyplatit?
Stále doufám, že přijde šance. Ale všechno nezáleží jen mně. Pokud mě trenér bude dávat na můj post, věřím, že do konce sezony branky začnu střílet. Seběvedomí pořád mám. Jsem zkušený hráč.
Když pomineme fotbal, život v Olomouci vám vyhovuje?
Jo, jo. Byl jsem v Mostě, v Praze a musím říct, že Olomouc je velice krásné město. Prohlídl jsem si centrum, s klukama jsem byl v ZOO. Cítím se tu výborně. Olomouc je historické město a je se tady na co koukat, fakt super. Mám tady rodinu, takže ani nemohu být smutný.
Před rokem jste působil v makedonské reprezentaci. Považujete zpětně vaši kritiku trenéra národního týmu Srečka Katance, poté, co vás přestal nominovat, za oprávněnou?
Za reprezentaci mám osmnáct startů, ale když přišel Katanec, nezavolal mi. Nepohádal jsem se s ním, jen jsem to nechápal. Beru to profesionálně a z jeho vyjádření mám respekt. Není pro mě problém, když v reprezentaci chybím, ale vyčítal mi, některé věci, které se mu nelíbily. Vysvětloval jsem mu, že to takhle není. Už národní tým netrénuje, čeká se na nového trenéra. A doufám, že ten mi zavolá. V nároďáku chci být.
Dokud jste hrál za Most, pozvánky do reprezentace chodily, po přestupu do Slavie už ne. Jak jste si to vysvětloval?
No, do Slavie už nepřišly, protože k reprezentaci přišel pan Katanec. Prostě mi nezavolal.
