Důvěru by patrně dostal i dnes na Slovácku, vzhledem ke karetním trestům a zraněním je jeho místo v základní jedenáctce prakticky nutnost.
"Pan Wagner mi dal šanci už v Kroměříži v poháru. Docela mi zápas vyšel a hned jsem nastoupil v Hradci. Také jsem rád, že můžu hrát na stoperu," pochvaluje si nově projevenou důvěru trenéra dvacetiletý obránce.
Po zápase s Plzní se mu zlepšila nálada jako všem ostatním. "Atmosféra je lepší. Je to vidět na tréninku, kde je víc srandiček, víc si dovolíme. Od toho se odvíjí větší pohoda," pochvaluje si Pernica.
Jenže Brno je pořád na sestupovém místě a už má jen čtyři pokusy, aby předstihlo čtrnáctou Příbram. "Každý ví, o co se hraje, takže přímo se o sestupu v šatně nebavíme," tvrdí.
S jakými pocity se vlastně nastupuje na hřiště ve chvílích, kdy člověk dlouhodobě hraje o záchranu a ví, že každá chyba může být ta osudová? "Každý asi s jinými, ale já to na sobě na hřišti nijak nepociťuju. Snažím se koncentrovat a hrát co nejlépe," přemýšlí Pernica.
Útočníků Slovácka, Švancary a Ondřejky, se nebojí. Ovšem z prvně jmenovaného má přece jen větší obavu. "Nikdy člověk neví, co vymyslí. Nejlepší je k němu rychle přistoupit a snažit se mu práci s míčem co nejvíc znepříjemnit," míní Pernica a přeje si, aby na konci 90. minuty oslavoval tři body. "Pak to bude těžké pro Příbram, která hraje až v neděli."