Dnes odpoledne už bude na tréninku v Jablonci, který začíná v 17 hodin. A v půl osmé se možná zúčastní i besedy s fanoušky, kterou klub pořádá v restauraci Žižkův Vrch.
"Jsem rád, že se vracím do známého prostředí," říká šestadvacetiletý útočník, se kterým Jablonečtí spojují velké naděje.
Co vás přimělo k návratu do Jablonce?
V Austrii jsem moc necítil šanci, že bych hrál, a to já bych rád. Proto se vracím do Čech.
Ale měly o vás zájem i jiné kluby, například silná Ostrava. Proč jste se rozhodl právě pro severočeský klub?
Jeden z hlavních důvodů byl ten, že jsem v Jablonci už hrál. Znám prostředí, spoluhráče i lidi kolem klubu. Už při odchodu před rokem a půl jsem říkal, že na Jablonec nedám dopustit, a to teď hrálo v mém rozhodování velkou roli. Nabídky od jiných mužstev skutečně byly, to můžu potvrdit, ale já jsem od začátku upřednostňoval Jablonec.
Jak dlouho probíhaly námluvy?
Abych řekl pravdu, první kontakt jsme měli s panem Peltou (šéfem Jablonce) už v únoru nebo březnu. Bavili jsme se o tom, že možnost návratu do Jablonce existuje. Bylo ale už po zimním přestupním termínu, a tak jsme se zaměřili na léto. Ke konci jarní části sezony jsem hrál, ale teď se to zase vrátilo do starých kolejí a jednání se konečně pohnulo.
Ale v prvním kole rakouské ligy jste nastoupil. Věřil jste, že dostanete šanci?
Samozřejmě jsem si to trochu myslel. Ale už několikrát jsem tady zažil, že si člověk něco myslí, a pak to dopadne jinak. Chtěl jsem se poprat o místo v sestavě, ale v duchu jsem spíš počítal s tím, že odejdu.
Jednání Jablonce s Austrií se táhla. Věřil jste, že budou úspěšná?
Ano, věřil. V Austrii je taková situace, že chtějí, aby hráli spíš mladší hráči, navíc nesmíte zapomenout, že jsem tady cizinec. S panem Peltou jsem byl v kontaktu a věděl, jak se věc má. V úterý večer jsem se dozvěděl, že jednání dopadla úspěšně, a ve středu ráno se to potvrdilo.
. David LafataFotbalový útočník, narozen 18. září 1981. |
Spoustu zkušeností. Po mém příchodu jsme získali pohár a zahrál jsem si Pohár UEFA, což se mi nikdy předtím nepovedlo. Takže celkově to hodnotím kladně.
Ale určitě jste si představoval, že se prosadíte víc, ne?
Jistě. Kdybych se víc prosadil, tak bych neodcházel. Ze začátku svého působení jsem hrál a všechno bylo v pořádku. Pak se v Austrii určité věci změnily. Ale nechci se vymlouvat, prostě se mi to tady nepovedlo, ale nejsem ani první, ani poslední.
Ve zmíněném Poháru UEFA jste loni v předkole paradoxně pomohl vyřadit Jablonec. Jaký to byl pocit?
Nikdo z Jablonce mi to nevyčítal. Koneckonců, třeba se s Austrií v Poháru UEFA zase někdy potkáme, to by bylo hezké. Tehdy před rokem jsem se do Jablonce vrátil v roli soupeře. Bylo to příjemné, ale zároveň těžké, protože bych přál postup Jablonci, který o pohár dlouho bojoval. Pro klub i pro město by to byl zážitek, ale na druhé straně jako hráč Austrie jsem si taky chtěl zahrát základní skupinu.
Stěhujete se do Jablonce s rodinou?
Teď budu nějaký čas na hotelu, než nějaké bydlení najdu, ale pak tam budeme všichni. Zatím mám jen manželku a psa, ale dítě je na cestě.
I kvůli tomu jste se rozhodl pro návrat?
Ne ne, je to čistě sportovní rozhodnutí. Ale samozřejmě bude všechno jednodušší, když budeme v Česku.
Čeho chcete s Jabloncem dosáhnout?
Hrát v ligové tabulce co nejvýš. Vím, že minulá sezona se moc nepovedla, ale má to svoji výhodu: máme se od čeho odrazit.
A od vás se při tom odrážení bude hodně čekat...
Já se toho nezříkám. Útočník je od toho, aby dával góly, ale zase to nemůže být tak, že najednou přijde nějaký Lafata a všechno spasí. I dřív jsme se v Jablonci o góly podělili. Byl tam Míra Baranek s Jožkou Weberem, kteří mi dávali pěkné přihrávky. Tak to musí být i teď, abychom všichni táhli za jeden provaz. Kdo pak dá gól, to je vedlejší, hlavně abychom nějaké dali.
Čekáte, že nastoupíte hned v prvním kole v sobotu ve Zlíně?
S trenérem Komňackým už jsem mluvil, ale o sobotě nebyla moc řeč. Na čtvrtečním tréninku to určitě probereme. Nastoupit mi nic nebrání, jsem stoprocentně zdravý, musím to zaklepat.
