Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Itálii budu připraven, hlásí útočník Baroš

Milan Baroš, Petr Krejčí - Milan Baroš kráčí v doprovodu lékaře Petra Krejčího na dnešní trénink, který probíhal za zavřenými dveřmi. | foto: Michal ŠulaMF DNES

20 2006
Westerburg - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Milan Baroš se už zase směje. Po dvou trudných týdnech dostal reálnou naději, že si ve čtvrtek proti Itálii zahraje. To je základní zpráva z českého tábora před rozhodujícím zápasem na mistrovství světa. "Jsem rád, že se to konečně pohnulo dopředu a že budu přípravený," řekl útočník, když dokončil úterní trénink.

Baroš po několika dnech přijel na hřiště do Westerburgu a zapojil se do tréninku.

Ten však kouč Brückner zavřel, takže nelze vystopovat, co přesně Baroš zvládl. V závěru, když už novináři měli do areálu přístup, sprintoval.

"Můžu trénovat, šel jsem naplno," prohlásil Baroš, když stadion opouštěl a s ostatními nastupoval do autobusu.

"Můžu trénovat, i když ta noha není stoprocentní. Uvidíme, jak to bude vypadat ráno," obával se.

Na šampionátu si Baroš zatím nezahrál ani minutu. Trápily ho bolesti v chodidle. Jenže všechno se začíná v dobré obracet. A poměrně rychle.

Už v pondělí navečer si vzal míč a střílel na branku, v níž provizorně stál lékař Krejčí. V úterý už s ostatními absolvoval kompletní přípravu.

"Kdyby nebylo mistrovství světa, tak se na to vykašlu. Ale jsme v situaci, kdy mužstvo potřebuje pomoct. Dělám maximum, stoprocentní to sice není, ale běhat se tím dá."

Čtyřiadvacetiletý útočník si před sedmnácti dny poranil chodidlo, při pohybu mu vadila poškozená šlacha.

"Když jdu do sprintu, nebo změním směr, tak to pořád cítím. Sice mě to neomezuje, ale kdybych hrál, tak jedině s obstřikem," poznamenal.

Už však nemá bolesti jako v předchozích dnech.

"Je to spíš nejistota, tahá mě to tam a já čekám, co to udělá. Soustředím se na každý krok. Ale jak už jsem řekl, v pohybu na hřišti a s míčem mě to neomezuje. Ale mám za sebou první trénink, tak bych byl ještě opatrný."

Ve svých typických modrých kopačkách má speciální vložky, které jsou udělány podle počítače tak, aby váhu rozložily na celé chodidlo a uvolnilo šlachu.

Dosud prožíval trápení, bezmoc.

"Nebylo to pro mě jednoduché, ale takový je prostě život. Jednou se daří, pak je člověk zase dole. Mně se to stalo v nevhodnou dobu, ale s tím už nic nenadělám," přemítal Baroš.

S ostatními byl na hotelu, jezdil k zápasům, během nichž seděl na lavičce.

"Ale když to pak začalo a já nemohl hrát, tak to pro mě bylo strašně těžké. Ale všichni mi pomáhali, abych to zvládl. Chtěl bych poděkovat klukům, trenérovi i doktorům, že mě dali do kupy. Teď se cítím mnohem líp."







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze