"Dal jsem svůj nejhezčí gól v životě," řekl mladý záložník Kysela.
Jeho kariéra teprve startuje, v lize zatím skóroval jen čtyřikrát. Tak vás možná napadne, že není těžké dosavadní góly překonat.
Ale pozor, jeho střelecké zásahy často stojí za to. Třeba první trefa v lize: mazácky obloučkem přes vybíhajícího brankáře. Ta poslední zase z dvaceti metrů umístěnou střelou k tyči bez přípravy.
A jak to bylo tentokrát?
Celá akce byla nádherná. Začala dlouhým pasem Matějovského z hloubi pole na rozběhnutého kapitána Kuliče, který z pravé strany prvním dotykem poslal míč před branku.
Ani Kysela se zpracováním nezdržoval a pohotově vypálil pod břevno! "Sedlo mi to," poznamenal Kysela.
Gól! Měl velkou radost, se spoluhráči se objímal. Ale mohla být ještě daleko daleko větší. To kdyby mužstvu pomohla k postupu v Poháru UEFA.
Kysela krátce před koncem prvního poločasu vyrovnával, tým Mladé Boleslavi od šestadvacáté minuty prohrával. Přitom potřeboval zvítězit.
"Věřil jsem, že to dokážeme otočit. Ze začátku nás domácí přehrávali, ale pak jsme se zvedli a měli jsme pár dobrých šancí."
Za tři dny mu bude jedenadvacet let. Postup do jarních bojů v Poháru UEFA by byl nejlepším dárkem. Spokojit se musí jen s gólem. I když krásným.
Kysela je boleslavským odchovancem. Jen na půl roku odešel na hostování do Ústí nad Labem, jinak je klubu věrný. Od žáčků, přes dorost až teď do áčka.
Původně hrával v útoku, ale kouč Uhrin ho přeškolil na krajního záložníka. V Boleslavi se mu líbí, je spokojený. "Snad si příští rok zase poháry zase zopakujeme."
