Jestli jste někdy pochybovali, že Rosický je pro národní mužstvo správným vůdcem, tak během baráže o mistrovství Evropy jste se mu v duchu museli omluvit.
"Když tě někdo odepisuje, tak to neznamená, že svého cíle nemůžeš dosáhnout," zdůraznil Rosický.
Jedenatřicetiletý záložník v obou zápasech nadchl, stejně jako celý český tým. Černou Horu porazil doma (2:0), vyhrál i v odvetě (1:0) a popáté za sebou postoupil na mistrovství Evropy. Jinými slovy, v samostatné české historii na vrcholném turnaji kontinentu nikdy nechyběl.
Zato v kabině na oslavu postupu chybělo šampaňské, nikdo nenechal vyrobit ani speciální trika, což se při podobných příležitostech dělává. "Nebylo nic, jen jsme si zařvali. Jsme skromní kluci," zdůraznil Rosický s úsměvem.
Cítíte na sobě úlevu, že to vyšlo? Přece jen, konkrétně na vás ležela mnohem větší tíha než v minulých kvalifikacích.
Spíš než úlevu cítím satisfakci za celý tým, kterému nikdo nevěřil. A co se týče mě, tak mám pásku druhý kvalifikační cyklus a podruhé jsme postoupili. Takže to beru i jako svou satisfakci.
Kterého postupu si ceníte víc?
Vždycky to ovlivní ta bezprostřední radost, podle ní se to hodnotí. Dřív, v kvalifikaci o Euro 2008, ten tým byl mnohem silnější, takže si moc vážím toho dnešního postupu. Po těch všech problémech, které nás potkaly a čímž jsme si prošli.
Co máte na mysli?
To, co se u nás v Česku dělo po zápase ve Skotsku.
Mluvíte o tvrdé kritice z řad fanoušků, médií i bývalých reprezentantů?
Po dobrém výkonu jsme tam uhráli důležitý bod. Když jsem se vrátil do klubu, tak trenéři v Arsenalu mi řekli, jak jsme to tam hráli chytře. A přijedu k nám, kde nás každý odsoudí. Nevím, nerozumím, vůbec jsem to nechápal. Ale nás to semklo. Postoupili jsme a jsme šťastní.
Ale vypadá to, že jste se zvedli až na poslední chvíli?
To vůbec není pravda. Celá kvalifikace se vyvíjela, jak se dalo předpokládat. Tedy až na první zápas, který jsme s Litvou prohráli.
Kdy vám v průběhu kvalifikace bylo nejhůř?
Nejhůř mi nebylo. Pořád jsem mluvil o tom, že vidím věci, na kterých se dá stavět. Ale vy novináři jste je neviděli, nebo nechtěli vidět. Přitom v baráži se to potvrdilo.
To jste si byl tak jistý?
Přiznávám, nebylo mi lehce, ale věděli jsme, že postup v našich silách je. My jsme si šli za svým cílem a to je strašně důležité. Chtěl bych všechny hráče strašně moc pochválit.
Postupně se do mužstva zapracovali ti z české ligy jako Jiráček, Gebre Selassie, Pilař.
Trenér vyzkoušel strašně moc hráčů, tým postupně rostl, zlepšoval se. Jde o to, chytnout šanci. Ti, co hrají, tak ji nepouštějí. Sedlo si to a v baráži vygradovalo.
Na co jste pyšný nejvíc?
Na celý tým. V těchhle podmínkách, v atmosféře, která se kolem mužstva vytvořila, vykopat Euro bylo strašně těžké.
Nebylo vám líto, že na rozhodující zápas do Podgorice dorazilo sotva sto českých fanoušků?
Bylo by nespravedlivé říct, že fanoušci jsou špatní. Když vezmu zápas v Budějovicích proti Lichtenštejnsku, tak polovina stadionu byla negativní, ale za brankou bylo pár nadšenců, kteří celý zápas fandili. Tak přece nemůžeme říct, že fanoušci jsou špatní. Ti, co za námi stojí, tak za ně jsme rádi. Jestli jich je sto...
Myslíte si, že postup na Euro negativní náladu lidí změní?
Nevím. Budu rád, když nás lidi budou podporovat. Tím to končí.
Štvalo vás to hodně?
Jediné, co mě štvalo, tak bylo to, co se dělo po Skotsku. To nebylo nutný. Když jsme odehráli špatný zápas jako třeba v Norsku, tak nikdo z nás proti kritice neřekl ani slovo. Ale ve Skotsku...
To baráž jste zvládli celkem v pohodě. Čekal jste to?
S tím nesouhlasím, se soupeřem jsme měli problémy. Byl dobrý, nepříjemný. Ale za ten dvojzápas jsme si postup zasloužili my.
Kdy jste začal věřit?
Věřil jsme celou dobu, že to uhrajeme, že postoupíme. Ale jistotu máte až ve chvíli, když rozhodčí odpíská konec.
Provázely vás těžké chvíle, ale ustáli jste to. Je to směrem k mistrovství Evropy pozitivní?
Budeme pro každého nepříjemní. Jdeme si svou cestou a těžko nás něco rozhází.
S národním týmem jste toho zažil už hodně. Je duch současného mužstva výjimečný?
Vnitřní síla je velká. Ale srovnávat to je těžké, protože dřív jsme byli mnohem silnější.
Kdybyste měl vybrat jednu vlastnost, jež mužstvo zdobí, která by to byla?
Na týmu je vidět, jak je bojovný, že si pomáhá jeden druhému. Máme partu, panuje mezi námi skvělá atmosféra. To se pak odráží i na hřišti.
Nevěřilo se vám, ale postoupili jste. Co můžete za půl roku na šampionátu dokázat?
Nemá cenu spekulovat. Splnili jsme, co jsme chtěli. Ať už to tam dopadne jakkoli, pro český fotbal je ta účast velmi, velmi pozitivní.
