Den po utkání je v Hannoveru pozápasový trénink zaběhnutou záležitostí. "Můžeme si vždycky vybrat, jestli si dáme výklus, nebo třičtvrtěhodinovou vyjížďku na kolech kolem zdejšího jezera. Dneska jsme si vybrali kola," vysvětluje Štajner.
Hannover v úvodním kole bundesligy zvítězil v Hamburku 3:0 a dva čestí hráči - Štajner a Jan Šimák - měli na tomto nečekaném triumfu velký podíl.
"Říkali jsme si, že musíme udělat aspoň bod, protože máme těžký los. Teď máme doma Bayern a pak jedeme do Leverkusenu," upozorňuje Štajner, který si v Hamburku připsal gól a jednu asistenci. "No, nakonec to dopadlo fantasticky, toho jsme se opravdu nenadáli."
Hannover hrál téměř celých devadesát minut ze zajištěné obrany a spoléhal na brejky. "A právě ty rychlé protiútoky nám vycházely jedna radost. Už v jedenácté minutě vypálil Honza Šimák, brankář míč neudržel a já ho v pohodě dorazil do sítě."
O přestávce při jednobrankovém vedení se to prý v hannoverské kabině hecovalo, že je zapotřebí přidat alespoň ještě jeden gól. "Říkali jsme si, že s jednou brankou vyhrajem těžko. Šimák šel potom krátce po přestávce sám na brankáře, sice nedal, oni potom měli tři jasné šance, ale góly jsme nakonec dali zase jen my."
Vítězové nastoupili se třemi útočníky v rozestavení 4 - 3 - 3. Zprava Štajner, uprostřed posila z Bochmumi, s jedenadvaceti góly nejlepší střelec minulého ročníku bundesligy naturalizovaný španělský fotbalista Christiansen, vlevo kamerunský útočník Idrissou.
"Ale přizpůsobujeme se vývoji zápasu. Když jsme v defenzivě, zůstává vepředu jen Christiansen a já s Idrissouem musíme taky bránit. Ale jakmile je příležitost, jsme vepředu všichni tři. A takhle se nám vedlo v Hamburku."
Štajner souhlasí s názorem německých novinářů, že hvězdou zápasu byl ofenzivní záložník Jan Šimák, který se do Hannoveru vrátil po nepovedeném ročním angažmá v Leverkusenu.
"Honza je opravdu výjimečný fotbalista a všichni jsme rádi, že tady je," zdůrazňuje Štajner. "Já osobně si spolupráci s ním nemůžu vynachválit, vyhovíme si na hřišti prostě ve všem. On je vynikající ve hře jeden na jednoho, dovede soupeře obejít a výborně střílí. A ze všeho nejdůležitější asi je, že má geniální fotbalové myšlení."
Dál Šimáka charakterizuje i jako volného ofenzivního hráče, který si podle vývoje hry sám určuje, jestli povede ofenzivu ze středu, zprava, nebo zleva. A kdyby ho měl Štajner srovnat s podobným hráčským typem, například s Rosickým?
"Nějaká podobnost by se u nich najít dala. Ale Honza je mnohem víc dopředu, zatímco přece jen staženější Rosický taky dost brání," říká.
K Šimákově vystřídání pětadvacet minut před koncem Štajner řekl: "Ještě by asi celý zápas nevydržel, tím spíš, když pořád maká naplno. Tak byl rád, že ho trenér stáhnul. Vždyť si skoro rok pořádně nazahrál a teď za sebou má jen dvacetidenní přípravu. A kouč ho nejspíš taky chtěl ušetřit na těžkou sobotní bitvu s Bayernem Mnichov."
Když Šimák loni v létě z Hannoveru odcházel, nenechal na klubu ani na městu nitku suchou. Neměl teď z návratu obavy?
"Chtěl jít za lepším už víc než před rokem a oni ho nechtěli pustit. Tak se ani nedivím, že byl v Hannoveru na všechny a na všechno vytočený," říká Štajner. "Takže teď měl trochu obavy jen z toho, jak ho přijmou fanoušci. Klubové vedení i my hráči jsme ho chtěli, tady žádný problém nebyl. A já si myslím, že ti fandové ho nakonec vzali taky dobře. Oni si taky dovedou spočítat, že takový hráč nám může jen pomoci."
Šimák má asi u příznivců Hannoveru opravdu všechno odpuštěno.
"Zatímco fanoušci domácího mužstva začali už asi deset minut před koncem odcházet, naši si to vychutnali až do konce," líčí Štajner atmosféru v hledišti na stadionu v Hamburku. "Přijelo jich za námi kolem deseti tisíc a když jsme po zápase měli před jejich sektorem takovou tu tradiční děkovačku, mimo jiné skandovali i Šimákovo jméno."
Že se Šimák v Leverkusenu neprosadil, v tom Štajner nevidí nic světoborného.
"Když to v jednom mužstvu hrajou všechno přes vás, jako to před Honzu hráli v Hannoveru, a najednou přijdete mezi spoluhráče, kteří vám míč prostě nedají, nebo vám ho dají když na vás visí tři protihráči, tak jste v háji."
Právě tohle byl prý Šimákův případ v Leverkusenu. "Já zase něco podobného prožíval ze začátku v Liberci. Taky jsem typem hráče, na kterého musí jít jeden míč za druhým. A libereckým klukům chvíli trvalo, než mě tak začali brát," vzpomíná Štajner.
Po těžkých loňských začátcích, kdy po letním přestupu z Liberce střádal ligové starty v bundeslize po minutách, je Štajner už v naprosté pohodě i v Hannoveru. "A stejnou pohodu tu má i Šimák. A když to Christiansenovi bude střlet jako v minulé lize v Bochumi, mohli bychom v tabulce myslet hodně vysoko."
