"Každý nás po zápase kritizoval, hráli jsme špatně. Naproti tomu teď s Nizozemskem nám druhý poločas vyšel, chyběl kousek, abychom vyhráli," říká Radek Bejbl. Rozhodl jediný moment. Přísná penalta, kdy Jiří Němec zatáhl za dres Ronalda de Boera. Nakonec se prohrálo.
Porovnejme, v jakém rozpoložení bylo Uhrinovo mužstvo a nyní Chovancovo. Jedenáct reprezentantů pamatuje obě doby. Jedno je srovnatelné: skupina smrti. Před čtyřmi lety jen bláznivý snílek věřil v postup, když v cestě stály týmy Německa, Itálie a Ruska. "Letos už máme renomé. Když vypadneme, bude se všude mluvit o neúspěchu," tuší Pavel Kuka.
Minule s Českem nikdo nepočítal. Zvlášť, jakmile podlehlo v prvním zápase. Ani sami hráči si nevěřili. "Říkali jsme si, nějak to dohrajeme a pojedeme domů. Jenže Italové nás podcenili, vždyť postavili pět náhradníků," vzpomíná Vladimír Šmicer. Vše hrálo do karet. I vyloučení obránce Apolloniho už ve 27. minutě. Tehdy hráči, jež po Evropě málokdo pořádně znal, hráli bez zábran a trémy. Zkusili zázrak. A on vyšel.
Dnes jsou jiní. Narostlo jim sebevědomí i zkušenosti. Obojí je motivuje. "Ale zítra nás čeká něco těžšího než tenkrát," říká Pavel Srníček. "Francouzí jsou jedničky na světě a určitě proti nám nepostaví náhradníky." Současný český tým je složen z několika hvězd, na pohled vypadá silnější než ten minulý. Měl by tedy spíše uspět.
"Nelze porovnávat mužstva. Je to stejná situace, stejně složitá," tvrdí kapitán Jiří Němec. Něco se bezpochyby naprosto liší. Dnešní mužstvo si věří, vůbec nepochybuje, že by skončilo hned ve skupině. Příjemná sebevíra, ale i svazující pocit. "Cítíme se dobře, protože máme formu, o kterou se můžeme opřít," věří Bejbl.
Říká se, že historie se neopakuje. Každý z reprezentantů si ale přeje, aby to tentokrát neplatilo. Chtějí zdolat Francii. Na paměti však musejí mít Kukova slova: "Připravme se, že nám nebude přát štěstí tolik jako na minulém Euru. Víc věcí si musíme vybojovat."
