"Neměl jsem důvod to očekávat předem. O víkendu jsem si užíval euforii ze sobotní nádherné výhry 2:0 nad Slavii v Juniorské lize po excelentním výkonu. Pak jsem se věnoval dětem a samozřejmě sledoval nedělní večerní utkání ligového áčka Jablonce na Slavii," vyprávěl 38letý Roman Skuhravý.
A co se dělo pak?
Zavolal mi majitel klubu (Miroslav Pelta) a v tu chvíli mi docvaklo, že se asi něco děje. Bylo to bez předchozího upozornění.
Jak se cítíte teď jako trenér prvoligového Jablonce?
Teď jsem trenérem A mužstva na pět zápasů, ale jsem přesvědčený o tom, že jich bude šest. To znamená, že postoupíme ve středu přes Liberec do finále Českého poháru.
Jaké máte před sebou úkoly?
Ty jsou jasné. Vím, že je to jen dočasně, je to pro mě realita, já se jí musím zhostit jak nejlépe umím a můžu slíbit, že pro úspěch Jablonce udělám maximum. Ovšem bez podpory hráčů to rozhodně nepůjde.
Jste bývalý prvoligový obránce, jak moc vás děsí to obrovské množství obdržených gólů v posledních zápasech?
Podle mě se u áčka defenziva příchodem Rossiho oproti podzimu, kdy to fungovalo, zkvalitnila. Takže je to jednoznačně o hlavách těch hráčů, o osobní zodpovědnosti a touze v obranných situacích uspět. Musíme zapracovat na sebedůvěře. Času je málo a absolutně nepředpokládám, že by do zápasu s Libercem zasáhl někdo jiný, než kdo je ve stávajícím základním kádru.
Jaká byla vlastně vaše spolupráce v roli kouče juniorky s trenérem áčka Kotalem?
Třeba v neděli večer jsem s ním mluvil hodně dlouho a jsem přesvědčený, že chyba není jen v něm. Naše spolupráce byla nadstandardní, hodně kluků od nás z juniorky s áčkem trénovala. Měli jsme spolu tři čtyři schůzky týdně a já jako začínající trenér jsem se od něho moc naučil.
