Ve sportovním showbyznysu, sužovaném korupcí a dopingem ve jménu vítězných ideálů, připomíná bílou vránu.
Je synem kameníka, tesajícího mramorové kvádry ve vinařském kraji Valpolicella na severu. Už začal kopat v druholigové Veroně, když nastoupil náhradní vojenskou službu. Při ní pracoval jako technik ve vatikánském rádiu a denně chodil šířit víru za nemocnými nebo vězni. "Přirozená volba," vzpomíná.
V Serii A debutoval až ve dvaadvaceti, kdy se z Verony přestěhoval do Říma. Ani věhlasná soutěž ho nezměnila. "Poprvé jsem se ocitl mimo domov, oženil jsem se s Chiarou, mojí dětskou láskou. To bylo důležitější," konstatuje.
S kamarády z Verony odjel do Bosny a Kosova, organizoval zápasy a z jejich výtěžku pomáhal stavět hřiště. Věnoval peníze dvěma stovkám sirotků z vražedného běsnění geril v Sieře Leone. "To je cesta, jak šířit sport a jeho ideje tam, kde jsou třeba," tvrdí. "Je velmi inteligentní a svým myšlenkám věnuje hodně času," potvrzuje brankář Francesco Antonioli, jeho spoluhráč a přítel.
Fotbal hraje Tommasi jakoby mimochodem. Ale tak dobře, že z něho trenér Fabio Capello učinil základní stavební kámen mistrovského týmu AS Řím v loňském roce. Často byl dokonce vybrán do prestižní evropské jedenáctky měsíce.
Rve se s lvím srdcem na dlani, běhá, poctivě pracuje pro tým. Jako v životě. Sobotní ostrý faul na Tomáše Rosického mu tak snad odpustíte... V reprezentaci ho zkoušel už minulý trenér Dino Zoff, stabilně do ní pronikl až v posledním kvalifikačním cyklu. Pozdě? "Jsem rád, že mohu cestovat a poznávat lidi. Zbývá toho tolik, když skončí fotbal," bere vše s pokorou misionáře.
V Itálii ho řadí mezi uznávané osobnosti. Loni se dostal dokonce na titulní stranu nejvýznamnějšího katolického týdeníku Famiglia Cristiana. "Sport mě naučil prohrávat. To je nejdůležitější pro život. Z porážek se rodí síla, která vás dovede k vítězství," prohlašuje. Kam až dosáhne na mistrovství světa?
Damiano Tommasi
- záložník Itálie a AS Řím
- je mu 29 let, narodil se v Negraru
- kromě AS Řím hrával pouze v týmu Hellas Verona
- s AS mistr Itálie 2001
- reprezentace: 12 utkání, 1 gól
- vůdčí osobnost iniciativy "Hrajeme za mír"
