„Fotbal v Mostě nekončí,“ tvrdí. „Když můj bratr jako stoprocentní akcionář řekne, že do toho nejde, tak nějakého partnera pro amatérskou úroveň mít budeme.“
Sestoupili jste, dohrajete sezonu. Jaké kroky budou následovat?
Musíme si nejdříve udělat podrobnou analýzu, co s tím dál, jaké jsou naše priority. Od léta jsme měli domluvené partnery na Fotbalovou národní ligu a musíme se jich ptát, jestli nás chtějí podporovat i v České fotbalové lize, tedy ve třetí nejvyšší soutěži. V tuhle chvíli to nevíme. Na základě těchto sezení uvidíme, jak se zařídíme dál.
Vy jako bratři chcete pokračovat?
Určitě. Ale přijde-li někdo, kdo bude chtít fotbal v Mostě dělat, bude mít peníze a zaručí chod klubu na tři až pět let, klidně mu to předáme. Do Baníku jsme s bratrem šli, abychom mostecký fotbal udrželi co nejdéle nad vodou. A chtěli jsme se pokusit do budoucna sehnat partnery, kteří by byli ochotni financovat klub tak, aby mohl přemýšlet o 1. lize. Bohužel realita je jiná, extrémně velké sponzory jsme nesehnali, generálního nemáme dodnes. Jen jsme prodloužili mosteckou agónii ve fotbale. Ale myslím si, že kluci měli podmínky dobré.
Jaké budou ve 3. lize?
ČFL je amatérská soutěž, tudíž nepotřebujeme fotbalisty, kterým budeme měsíčně hradit výplatu. Ale jestliže chcete hrát nějakou kvalitu, je to taky finančně náročné. Musíte cestovat, udržovat travnaté plochy, mít zaměstnance, kteří vyperou a postarají se o další věci. Není to zadarmo. Vezměte si sousední Chomutov: má krásný nový stadion, ale partnery žádné a má problémy ve 3. lize setrvat. My zatím nevíme, zda se pokusíme o brzký postup, nebo se na něj připravíme v horizontu dvou tří let, abychom se do 2. ligy vrátili kvalitnější.
Kde se letošní sezona zvrtla?
Původ toho, že se nám nedařilo, byl už na podzim. Chtěli jsme mít víc než 15 bodů. Příchodem německého trenéra Jerata jsme se trochu zalarmovali a zdálo se, byť s varováním, že bychom se mohli z nejhoršího dostat. Bohužel trenér Jerat z rodinných důvodů náhle skončil a nový kouč Medynyský už neměl možnost si přivést své hráče. Řeší jejich fyzickou připravenost, já si myslím, že se skloubilo víc aspektů. Mohla to být fyzička, mohlo to být zlomové utkání v Třinci, kde jsme chytili penaltu, ale hned z rohu jsme dostali gól. Anebo uhrát s Ústím doma plichtu, možná bychom se chytili. Když to ale nefunguje, objevují se nové a nové problémy. Jedním ze zásadních bylo, že v kabině, kde jsou cizinci a Češi, se házela vina na jedny i na druhé. Pak už se hledaly problémy i tam, kde by se jindy nehledaly.
A co vaše vina jako vedení?
Taky ji máme. Sebereflexe by měla být odshora. Možná jsme měli udělat míň změn na trenérském postu. Možná hráči, co přišli, nebyli tak kvalitní. Ale vybrali si je trenéři, ať v létě dvojice Raszyk - Hofmann nebo potom Jerat s Chaloupkou. Příště hráče musíme vybírat jinak. Nekoukat, co už mají za sebou, ale hledět spíš na jejich charakterové vlastnosti. Což my až tak neděláme, a to je možná chyba.
Jak sestup ovlivní mládež?
Fotbalová akademie Josefa Masopusta je to, co nás pálí nejvíc. Teď získala nejvyšší statut Sportovního centra a Sportovního střediska mládeže, dokonce jsme se umístili na 12. příčce podle bodového ohodnocení republikové mládeže. Za námi zůstaly kluby jako Jablonec, Liberec, Dukla Praha. Za dva roky jsme se akademii snažili zvednout a povedlo se nám to. Loni nám ji pomohlo financovat město. A i když to mělo i na tenhle rok v rozpočtu navrženo, nové zastupitelstvo se ještě nevyjádřilo. Dostali jsme nějaké úkoly. Hlavně dát v Mostě dohromady mládežnický fotbal, jsme tu tři subjekty. Toho jsme ještě nedosáhli, ale to by měla být priorita fotbalu v Mostě. Pakliže se nám nepodaří ustát mládež, bude to hrozně těžké. I díky ní získal Most titul Evropské město sportu. Teď je na magistrátu, jak se k tomu postaví.
