Z pražského rodáka pomalu roste hvězda. V roce 2009 přestoupil z Bohemians 1905 do Schalke. První sezonu se však v bundelize trápil a odehrál jen sedm zápasů. V létě odešel na hostování do Kaiserslauternu.
Tím všechno prolomil – pravidelně nastupuje a dostal pozvánku do národního týmu. "Jsem spokojen," říká 21letý odchovanec Bohemians.
Fanoušci Kaiserslauternu si vás hodně oblíbili, že?
Vnímám to. Když jsem nenastoupil k jednomu domácímu zápasu, tak fanoušci začali v 60. minutě skandovat moje jméno, abych šel na hřiště. To mě hrozně potěšilo. Super pocit v nich zanechal gól, který jsem dal Dortmundu. Mě to těší. O to víc se snažím bojovat za záchranu Kaiserslauternu.
Takže jste ve stotisícovém městě novou hvězdou?
Nepřeháněl bych to, určitě to nechci zveličovat. Ale je pravda, že třeba po tom gólu Dortmundu v 90. minutě mě lidi na ulici zastavovali a gratulovali. To je moc příjemné.
Čeští fotbalisté jsou v Kaiserslauternu oblíbení. Pavel Kuka s Miroslavem Kadlecem mu pomohli k titulu, hráli tu i Lokvenc, Gabriel nebo Siegl. Je to znát?
Naši předchůdci tu zanechali výborné jméno, ze kterého my těžíme. V klubu na ně mají dobré vzpomínky, takže se neobávají dát šanci Čechům. Ve fanshopu jsou třeba fotky Pavla Kuky nebo Miroslava Kadlece.
V zimě přišel do Kaiserslauternu i Adam Hloušek. Teď jste tam s Janem Šimůnkem a Jiřím Bílkem už čtyři Češi.
Obrovsky mi to pomáhá. Cítím se výborně. Hraji uprostřed, trochu víc zleva, takže jsme na hřišti blízko s Adamem a myslím, že jsme si poměrně sedli a vyhovíme si. Jsem za to rád. Jirka sice moc nenaskakuje a Šimi je zraněnej, ale jsem šťastnej, že tam jsou.
S Adamem Hlouškem, který přišel ze Slavie, jste skoro stejně staří. Znali jste se už dřív?
Moc ne, ani na reprezentačních srazech jsme se nepotkávali. Ale šlo to rychle, během pár dnů jsem mu nabídl pomoc, kdyby cokoliv potřeboval. Ze začátku jsem mu i se svojí nestoprocentní němčinou překládal rozhovory.
Schalke propustilo trenéra Magatha. Cítíte šanci na úspěšný návrat do svého mateřského klubu?
Německo tím žije. Celý jeho přestup do Wolfsburgu je velkou aférou. Pro mě byl také hodně překvapivý. Určitě to může ovlivnit moji budoucnost, ale teď se v tom nechci pitvat. Nevím, jestli to bude lepší nebo horší.
Horší to snad být nemůže. Pod Felixem Magathem jste odehrál jen sedm zápasů.
To je pravda. Když tam bude Ralf Rangnick, tak pro mě to bude nový začátek. Dává šanci mladým hráčům, hraje ofenzivní fotbal. To by pro mě bylo určitě plus.
Když jste se dozvěděl o nominaci do reprezentace na dvojzápas se Španělskem a Lichtenštejnskem, údajně jste to běžel říct Adamu Hlouškovi na dopingovou kontrolu.
Přišli jsme z tréninku, on měl dopingovou kontrolu. Já se jdu vždycky po tréninku podívat do mobilu na internet a tohle byla první zpráva, která na mě vykoukla. Hned jsem běžel Ádovi říct, že jsme oba v nominaci na áčko. Přitom jsme počítali spíš s tím, že pojedeme na sraz jedenadvacítky.
Už jste si představoval, jaké by bylo dát gól Ikeru Casillasovi?
Ne ne, takhle daleko jsme nezašli. Spíš jsme si s Adamem dělali srandičky o výměnách dresů.
Koho byste chtěl?
Xaviho nebo Iniestu. Ale tyhle úlovky budou nejžádanější, takže to bude těžké.
Do nominace se dostalo šest hráčů, kteří by mohli hrát za reprezentaci do 21 let. Začíná v národním týmu další generační obměna?
Je dobře, že tam pomalu nakukuje nová generace. Můžeme si to osahávat a sledovat, jak to v áčku chodí. Myslím, že pro budoucnost národního týmu je to jenom dobře.