Strach však na lékaře kladenských fotbalistů padl až dodatečně. Při ošetřování na něj neměl kdy. Věděl, že může jít o život. "Jeden čas to vypadalo opravdu drsně."
Nejdramatičtější příběh doktorova života začal nenápadně. Když klusal u nosítek, na nichž nesli zraněného do kabin, myslel si, že se jedná jen o tržnou ránu nad uchem.
Jenže ještě před šatnou začal Simpson ztrácet vědomí, až ho ztratil docela. V ten okamžik se zdánlivě banální zranění proměnilo v horor.
"Simpson měl rozšířené zornice, nitkovitý pulz, povrchní dýchání s přestávkami," líčí Lemon. "Bylo jasné, že jde o těžké poranění hlavy, a já se nejvíc obával krvácení do mozku. V tu chvíli jsem se modlil."
Kromě modlení se lékař snažil pacientovi zachovat průchozí dýchaní. Taškami mu v šatně také podložil nohy, aby se z nich krev dostala do oběhu. Do minuty přijela sanitka, do pěti minut byl Simpson v nemocnici. "Poprvé se mi ulevilo, když si zraněný odkašlal. Věděl jsem, že může dýchat," vzpomíná lékař.
Když se nepotvrdilo krvácení do mozku, oddychl si Lemon podruhé. A včera už se usmíval.