Po příletu do Káhiry jim totiž zbývalo téměř dvě stě padesát kilometrů do hotelu v Port Saidu.
"Přestože na téhle trase není dálnice, jízda se nakonec o polovinu zkrátila. Pořadatelé nám totiž přidělili policejní doprovod a ten téměř stokilometrovou rychlostí uháněl tak obratně, že po sto padesáti minutách jsme z autobusu vystupoval před hotelem Grand Albatros," popisuje mluvčí české výpravy Jaroslav Kolář.
Dobrou náladu v partě reprezentační dvacítky udržuje funkcionářský matador a vedoucí mužstva Rudolf Baťa.
"Mistrovství bude takové, jaké si ho uděláte. Jste dobrá parta a věřím, že veškeré případné problémy zvládnete," opakuje hráčům Baťa, který byl na světovém šampionátu dvacítek už v roce 1983 s týmem, v němž hrál mimo jiné Ivan Hašek.
A jak hráči snášeli cestu po trase Praha - Frankfurt nad Mohanem - Káhira - Port Said?
Různě. "Bylo to docela utrpení. Snažil jsme se usnout, ale moc to nešlo. Jsem rád, že už jsme tady," oddechl si při čekání na klíče od pokoje Lukáš Vácha.
Kapitán mužstva Ondřej Mazuch, který má stříbrnou medaili z posledního šampionátu v Kanadě, si však nestěžoval: "Já cestu prospal skoro celou. Jsem docela v pohodě."
Češi maji v hotelu celé patro
České výpravě v hotelu patří celé třetí patro, o poschodí níž přebývají fotbalisté Kostariky. Areál je nepřetržitě hlídán policií, když Češi z autobusu stěhovali deset objemných beden s výstrojí, byla tato bagáž pečlivě kontrolována, stejně tak příruční zavazadla.
Jídlo jako v Evropě s výjimkou vepřového, které muslimům zakazuje konzumovat jejich víra. "I šunka a další uzeniny jsou z hovězího," poznamenává mluvčí Kolář.
Pokud jde o spojení s domovem, vedle mobilů lze i v Port Saidu použít internet.
"Dobrá zpráva je, že internetové spojení existuje," uvádí dále Kolář. "Ta špatná ale říká, že spojení je tak pomalé, že člověk se nediví nedávno zveřejněné informaci: kdesi na jihu Afriky byl prý rychlejší poštovní holub než mail. Nejspíš to ale platí i pro sever tohoto kontinentu."
Slávista Suchopárek dostal sparťanský dres
Malou oslavu zažili mladí fotbalisté během středeční cesty. Právě na ten den totiž připadly čtyřicáté narozeniny Jana Suchopárka, asistenta kouče Jakuba Dovalila.
Jednašedesátinásobný reprezentant a stříbrný medailista z evropského šampionátu v Anglii v roce 1996 blahopřání přijímal u snídaně v kavárničce na frankfurtském letišti. A od realizačního týmu dostal dlouholetý slávista opravdu vypečený dárek: dres Sparty se čtyřicítkou na zádech.
"Tak to jste mi udělali opravdu radost, vy dobráci...," glosoval Suchopárek ironicky rudou pozornost. A když musel dres obléci, schválně si ho navlékl obráceně, se čtyřicítkou na hrudi.
Při tréninku šla voda na odbyt
Cesta na čtvrteční dopolední trénink byly chvílemi vcelku deprimující.
"Port Said je totiž místy samá ruina a zrovna kolem těch jsme jeli," říká Kolář. "Ale stadionek je solidní a tráva na zdejší klimatické podmínky vynikající."
Češi trénovali krátce před polednem ve velkém vedru, takže během této přípravy šla hodně na odbyt voda. "Trenéři dělali přestávky na pití každou chvilku," poznamenal Kolář k hodinové přípravě, která tentokrát byla zaměřená hlavně na střelbu.
