"Ale můžu říct, že tohle je ten nejkulatější míč, se kterým jsem kdy kopal. Ten míč určitě pomůže k tomu, že mistrovství bude naprosto strhující," upozornil sedmatřicetiletý záložník Pavel Nedvěd.
Před fotografy si s barevným míčem JABULANI, což v jazyce zulu znamená slavit, zažongloval. "Věčná škoda, že s tím míčem nebude na šampionátu hrát i naše reprezentace."
Už vás přebolelo, že na šampionátu nebudou Češi?
To spíš musí pořád bolet kluky samotné, kteří nepostoupili z kvalifikace. V průběhu mojí kariéry jsme se dlouho snažili, abychom na mistrovství světa byli, a jednou se nám to naštěstí povedlo. Byl to zážitek. Tihle kluci mají ještě spoustu času to napravit.
Opravdu si myslíte, že v Česku v dohledné době znovu vyroste generace, která se na mistrovství světa probojuje?
Pevně tomu věřím. Pořád máme dobrou hráčskou základnu. Jen se s ní musí kvalitně pracovat a říct jí, co je zapotřebí udělat, aby byl člověk úspěšný.
Mimochodem, kolikrát za těch posledních šest měsíců vás zamrzelo, že jste ukončil kariéru?
Ani jednou! Vážně. Odevzdal jsem všechno, co ve mně bylo. Nikdy jsem nad svým koncem nebrečel.
Jaké to je, když jste bez fotbalu a užíváte si jen rodiny?
No, zatím mě z baráku nevyhazují... Ale vážně, cítím se fantasticky. Věnuju se dětem a dělám úplně obyčejné věci. Jezdím s dětmi do školy, na kroužky, s malým Pavlíkem si chodíme zakopat, na basket chodíme. Mám se skvěle.
Existuje varianta, že byste se k fotbalu vrátil alespoň na nižší úrovni?
Nevím, to asi není pro mě.
Juventus Turín vám taky nedávno nabízel místo asistenta trenéra.
A já to neakceptoval. Asistent trenéra, to není moje parketa.
Proč ne?
Ani na to nemám vzdělání. Myslím, že na takovou práci mám ještě dost času. Jednou bych možná chtěl své zkušenosti předávat mladým klukům, jestli o to bude zájem.
Takže z Nedvěda bude trenér mládeže?
To by mě asi bavilo ze všeho nejvíc. Aspoň pro začátek. Nemůžete přece hned přijít a začít trénovat AC Milán nebo Manchester United. Ale zatím nemám v plánu nic. Bez fotbalu jsem půl roku a připadá mi, že uběhlo jen čtrnáct dní.
Chodíte vůbec na zápasy Juventusu?
Byl jsem párkrát a moc štěstí jsem nepřinesl. Třeba doma s Neapolí. Prohráli tři dva.
Za Neapol hraje Slovák, kterému se přezdívá nový Nedvěd. Může být právě Marek Hamšík jednou z hvězd nadcházejícího mistrovství světa?
Rozhodně ano. Ve svých letech je Marek daleko lepší, než jsem býval já. Je mu dvaadvacet a zatímco já jsem v těch letech hrával snad ještě za béčko Sparty, on střílí góly v italské lize. Má všechny předpoklady, aby se stal velkou hvězdou.
Budete na šampionátu fandit spíš Italům, kde žijete, nebo Slovákům?
Oběma týmům. Pravda, malý Pavel bude určitě před každým zápasem Italů před televizí, ale já se budu rád dívat i na Slováky. Ti k nám mají hodně blízko, držím jim palce. Můžou překvapit.
Koho tipujete, že mistrovství vyhraje?
Řeknu týmy, které jsou silné vždycky. Španělsko, Brazílie, moc dobře vidím taky Anglii. A hodně daleko určitě postoupí jeden tým z Afriky.
A kdybyste přece jen měl jmenovat jen jeden tým.
Jelikož dobře znám generála Capella, budu hodně zvědavý na Anglii. Trenér Capello je dal dohromady, má silný tým a fantastické hráče.
A hlavní hvězdou šampionátu bude?
Těch bude víc. Mistrovství světa bude oslavou fotbalu. Záleží, v jaké formě a jak unavené po sezoně všechny hvězdy přijedou.
V Jižní Africe se bude hrát se zbrusu novým míčem od Adidasu. Jmenuje se Jabulani. Jaký je?
Skvělý. Elastický, pružný, rychle jde od nohy. Pro první dobrý dojem mi stačilo, že jsme si s ním zakopali s Pavlem na zahradě. Ten míč se chová naprosto přirozeně.
Je to míč pro technické hráče?
Ano, hlavně pro technické. Těm, kteří mají trošku problémy s technikou, může odskakovat, protože je hodně rychlý. Dobře se s ním pracuje, je přilnavý. A přihrávka nemusí být ani taková rána, hned jde velice rychle od nohy. Navíc ten míč ve vzduchu neplave.
Právě na to si dřív stěžovali brankáři, že kvůli nevypočitatelnému chování míče padá víc gólů. Když Jabulani létá rovně, gólů bude méně?
To rozhodně ne. Ten balon neplave, ale o to je přesnější a rychlejší.
Nesvrbí vás přece jen nohy, když s tím míčem žonglujete?
Já si vždycky rád zakopu, to se mě bude držet celý život, ovšem na velké zápasy už to není.
