Sparťané, kterým tříbodový zisk zaručoval titul už dvě kola před závěrem soutěže, se na případnou výhru a s tím spojenou následující oslavu dobře připravili. "Věřil jsem, že zvítězíme," potvrdil očekávání letenského týmu trenér Hašek. Po závěrečném hvizdu rozhodčího se radující se hráči, po vzoru Baranka, oblékli do připravených bílých triček a zamířili poděkovat k tribunám svým příznivcům. "Připadal jsem si dnes jako v Anglii. Hnal nás dopředu plný stadion, byli jsme povzbuzováni i když jsme chvíli prohrávali," poděkoval fanouškům Milan Fukal.
Do čela slavících sparťanských hráčů obíhajících stadion se postavili "vlajkonoši" Lokvenc, Novotný a Svoboda. Každý z nich třímal v ruce velký černý prapor s bílým nápisem, jak jinak, "MISTŘI". Hlavním organizátorem dění na ploše byl ale útočník Horst Siegl. Na jeho pokyn se vždy hráči zastavili, seřadili vedle sebe, chytli se za ruce a čelem k ochozům je vždy s hlasitým halekáním zvedali nad hlavu. Siegl byl jediným radujícím se člověkem na Letné ve slávistickém dresu. Nejprve si totiž ovázal kolem krku sparťanskou šálu, aby ji posléze sundal a navlékl si cennější suvenýr - dres obránce Slavie Kozla.
Slávisté už byli dávno v šatnách, trávník spěšně opustili se sklopenými hlavami ihned po závěrečném hvizdu. V kabině je čekal jejich rozezlený trenér František Cipro. "Projevila se malá odolnost našeho týmu. Někteří hráči to zabalili jakoby by jim to bylo jedno. Stejně jako v minulém zápase proti Teplicím," připoměl Cipro nepovedené utkání minulého kola. "Přál bych hráčům aby zažili jaký je to pocit, ocitnout se mezi sparťanskými příznivci radujícími se z titulu po porážce Slavie," dodal Cipro, vypadající že se mu každým okamžikem nahrnou do očí slzy, poté co se s trenérem Haškem musel prodírat na tiskovou konferenci mezi nadšenými fanoušky domácích.
