Zvlášť když město a vesnici od sebe dělí 150 kilometrů.
Odchovanci Slavie, čerstvě třiadvacetiletí hráči, platili za velké talenty.
Milan nasbíral 39 ligových startů v sešívaném a blšanském dresu, reprezentoval dokonce na mistrovství světa hráčů do 20 let. Martin si zase se Slavií zkusil, jaký je Pohár UEFA. Byť v bulharské Sofii naskočil jen na dvanáct minut.
Poslední roky však putují po hostováních. A vadí jim to. "Ve Slavii jsme se stali nechtěnými. Kluky, kteří chodí po hostováních, nevzali už dva roky po sobě ani do přípravy. Co si o tom máte myslet. Zbytečně nás tam drží," krčí rameny Milan Zachariáš. Martin přikývl: "Ve Slavii už svoji budoucnost nevidím."
Moc touží po tom, aby Slavii nepatřili. "Chtělo by to jinou šanci, lítat po hostováních není ideální," tvrdí obránce druholigových Blšan. "Taky bych rád hrál někde natrvalo, měl jistotu," doplňuje ho zadák třetiligového Varnsdorfu.
Ve svých klubech letos řeší úplně opačné starosti: Blšany ze všech sil usilují o záchranu, Varnsdorf druhý rok po sobě útočí na postup. Jenže teď se oba týmy zadrhly.
Blšany dvakrát v řadě prohrály, v tabulce jsou druhé od konce. Varnsdorf musel skousnout porážku dokonce třikrát za sebou a sklouznul z vedoucí příčky ČFL až na čtvrtou. "S bráchou si po každém zápase voláme. Teď to není nic veselého, ale doufám, že se to brzy zlepší," modlí se Martin Zachariáš.
Proč se jeho Varnsdorfu nedaří navázat na skvělý vstup do soutěže? "Nejde nám to směrem dopředu. Což není jen otázka útočníků, ale celého mužstva," uvažuje.
Blšany zase v létě budovaly od základů nový tým. "Na začátku druhé ligy jsme měli lehké soupeře, ale nebyli jsme sehraní. A teď už máme těžký los. Dostáváme góly ke konci zápasů, jsme roztěkaní. Učíme se. Potřebovali bychom zkušeného hráče, který by nás uklidnil," volá po posílení Milan Zachariáš.
V Blšanech působil již v ligové éře, po štaci v Xaverově se zase vrátil. "Je to tady úplně jiné," srovnává. "Místo ligových mazáků je tu plno mladých kluků, co hráli nejvýš divizi. To je velký propad. Ale lidé v klubu fotbalem žijí, dělají, co můžou. A díky spolupráci s ligovým Mostem vidíme, že je tady pro nás další šance dostat se výš."
Moc nechybělo a z dvojčat se stali spoluhráči. Kdyby Varnsdorf v minulé sezoně poskočil o patro výš, kopali by možná spolu v jeho obraně. "Na bráchu se mě vyptávali," přiznal Martin Zachariáš. Postup těsně nevyšel, takže se teď naopak vídají málo.
Milan bydlí s rodiči v Praze, Martin s přítelkyní ve Varnsdorfu. Sourozenci spolu váleli v jednom dresu od žáků až do dorostu. Už třikrát se potkali jako soupeři. Bilance? Vyrovnaná. "V dorostu mě brácha porazil, já hostoval na Žižkově. V poháru jsem s Varnsdorfem vyřadil jeho Xaverov. A letošní letní příprava skončila remízou," vybavuje si "varnsdorfský" Zachariáš.
Jsou stejní i fotbalově? "Dost podobní," tvrdí Martin. "Dobře čteme hru, máme dobrou přihrávku, hlavu. Milan potřebuje zlepšit levačku," popíchl bratra.
