Připomeňme, jakých dvou zásadních přehmatů se Beneš ve zmíněném zápase 27. kola dopustil. Dvacet minut před koncem měl dát Kolouškovi červenou kartu za to, že po odpískání vrazil oběma rukama do žižkovského Saboua a povalil ho. V závěru utkání pak měl být Koloušek vyloučen za úmyslné sražení soupeře loktem.
V prvním případě však Beneš ukázal Kolouškovi pouze žlutou kartu, ve druhém liberecký záložník vyvázl úplně bez trestu.
"Na komisi jsem vysvětlil, proč jsem postupoval právě takhle," říká Beneš. "Myslím, že někteří její členové moje argumenty vzali, hodně jsme si vysvětlili. Jenže konečný verdikt, že už si do konce ligy nezapískám, mě stejně neminul. A takové rozhodnutí samozřejmě akceptuju."
Moment Kolouškova ataku na Saboua pětatřicetiletý rozhodčí vysvětluje.
"Krátce před touto situací nebyl Liberci uznán gól kvůli ofsajdu a hlediště se šíleně rozbouřilo protesty. Pak byl Koloušek faulován Sabouem, chtěl rychle rozehrát a do protihráče vrazil. Sabou se pochopitelně ochotně skácel k zemi, ale vzápětí byl na nohou a čilý jako rybička," popisuje Beneš.
"Říkám si, v téhle atmosféře hned po neuznaném gólu klíčového hráče domácích vyloučit. Tak jsem prostě Kolouškův přestupek hodnotil jen jako nesportovní chování a ne jako hrubé nesportovní chování. Ale přiznávám, že svou roli tady sehrály i ty rozpoutané vášně v ochozech."
Když nedlouho před koncem Koloušek loktem srazil Dirnbacha, měl Beneš nehoráznou smůlu.
"Byla to nevídaná souhra okolností, ale ten Kolouškův úder jsem nepostřehl ani já, ani asistent na čáře a dokonce ani čtvrtý rozhodčí, přestože se to událo blízko něj," říká Beneš.
"Já se v té chvíli díval na asistenta, který mi signalizoval střídání. Takže ten si Kolouškova zákroku v ten moment taky všimnout nemohl. A čtvrtý rozhodčí mi řekl, že zrovna připravoval světelnou tabulku s čísly střídaných hráčů. Bohužel, takhle neuvěřitelně se to opravdu sešlo. A bohužel, zodpovědnost v takovém případě padá na vrub hlavního rozhodčího."
Beneš ještě dodává, že při druhém Kolouškovu hrubém přestupku si jinak počínat ani nemohl. "Když jsem přestupek neviděl a nemohli mi pomoci ani kolegové, tak přece nemůžu trestat. Nemůžu přece dát na to, co viděli fanoušci a žižkovská lavička. Samozřejmě ale beru, že mi to ujít nemělo."
Komise rozhodčích Benešovi také vytkla, že už před Kolouškovou žlutou kartou měl téhož hráče potrestat napomenutím za filmování penalty. "Jenže podobných střetů, které jsem mohl posoudit spíš podle citu než podle pravidel, byla v zápase spousta. Říkal jsem si, že kartu za takový přestupek udělím jen v případě, že takové filmovací žadonění o penaltu bude zcela evidentní."
Po tomto utkání se v tisku objevily spekulace, že rozhodčí všeobecně jsou k fotbalovým osobnostem mnohem benevolentnější než k řadovým hráčům. A že Beneš se právě z tohoto důvodu Kolouška vyloučit bál.
"Tomu se musím smát," reaguje Beneš. "Ke mně se dokonce doneslo, že jsme s Kolouškem kamarádi, a že právě proto jsem ho nechal dohrát. Jsou to nesmysly. Proč jsem ho nevyloučil, to už jsem vysvětloval. A chápu, že je to jen vysvětlení, a ne omluva. Rozhodně jsem se ale Kolouška nebál."
Beneš přitom vzpomene na jeden z nedávných seminářů Evropské fotbalové unie (UEFA), který byl pořádán pro mezinárodní rozhodčí.
"Přednášel nám tehdy bývalý vynikající světový rozhodčí Vautrot z Francie. Namaloval na tabuli dvě svislé čáry a mezi nimi od jedné k druhé rovnou přerušovanou čáru. A říká: ty svislé čáry jsou začátek a konec zápasu, ta přerušovaná mezi nimi jsou pravidla." líčí český fotbalový arbitr.
"Pak z té přerušované udělal takovou vlnovku a povídá, že takhle vypadá výklad pravidel. A že úkolem každého rozhodčího je vyžít pravidel tak, aby i hodně problémový zápas dovedl do konce. Snad chápete, co tím chci říct."
Z nucené absence v závěru ligy je pochopitelně rozmrzelý, ale zároveň se snaží najít na ní také něco příjemného.
"Jestli se na v těch posledních dvou kolech na nějakou ligu půjdu, nebo jestli se budu dívat na televizní zápas? No, to by venku musela být pořádná slota," reagujue na otázku.
"Ale na ty volné víkendy se už moc těším, protože na nějakých pěkných výletech si užiju hlavně své tři kluky," uzavírá nešťastnou kauzu táta šestiletého Michala a tříletých dvojčat Adámka s Honzíkem.
 Rozhodčí Michal Beneš s dvojčaty Adamem a Honzíkem (fotografie z ledna 2002) |
