Srebrenica je jeho rodné město.Bosenská Srebrenica, kterou v létě 1995 zmasakrovali srbští vojáci. Mirzadu Mehanovičovi ještě nebyly tři roky, naštěstí už s maminkou bydlel jinde. Na tátu si vůbec nepamatuje, protože v té šílené jugoslávské válce zahynul.
Šikovní pomocníci z Bosny a Hercegoviny, kteří si fotbalem vydělávají v Česku, se válečným vzpomínkám obvykle snaží vyhýbat. Stále jsou příliš bolestné. Výjimkou byl snad jen útočník Haris Harba, který před časem popisoval: „Válku jsme strávili převážně ve sklepě. Tři roky. Mamka šla nahoru do bytu, jen když chystala jídlo. Sarajevo bylo po válce městem bez stromů, protože jinak by nebylo čím topit a na čem vařit.“
Jablonecký útočník Mirzad Mehanovič se snaží prosadit kolem Vlastimila Daníčka ze Slovácka.
Ale také Harba daleko radši mluvil o gólech, o životním štěstí, o budoucnosti. Stejně jako Mehanovič, Mešanovič, Ljevakovič, Čajič, Ščuk a spousta dalších. „Česká liga je pro nás velká příležitost,“ říká Mehanovič, čtyřiadvacetiletý hrdina víkendu. V dresu Jablonce dvěma góly sestřelil Spartu a znovu upozornil na výraznou bosenskou stopu.
Válečné děti následují příklad kanonýra Edina Džeka, který se přes českou ligu prosadil až do Manchesteru City, k uznání a pohádkovému bohatství. Džeko, který kope za AS Řím a aktuálně je nejlepším střelcem italské ligy, zůstává inspirací pro všechny krajany. „Ukázal cestu nám všem,“ potvrzoval Harba.
„Otevřel nám dveře do Česka,“ poděkoval Mehanovič.
Bosna nabízí zajímavé a relativně dostupné zboží. Především trenér Jiří Plíšek, který působil v Sarajevu, umí doporučit nadané teenagery. Není náhoda, že na Balkáně rozjíždí mládežnickou akademii. „Bosňané mají něco, co Čechům často chybí. Dynamiku s míčem, rychlou kličku, cit pro hru, vysoké sebevědomí. Oni si kdykoli troufnou jít jeden na jednoho,“ líčí Plíšek.
Migi, jak se Mehanovičovi přezdívá, přišel v sedmnácti do Mladé Boleslavi a zaujal. V dobrém i špatném. Suverén s míčem a bohužel také v civilu. Nezapadl do party, neuznával svoje chyby, nebavilo ho bránit. Na spoluhráče, který pokazil přihrávku, klidně drze křiknul: „Nehraj si na fotbalistu!“ Prostě působil namachrovaně.
Ale fotbalově byl originál s bezvadným zakončením. Třeba dorost Bohemians v červnu 2012 sestřelil hattrickem, do kterého patřila delikátní panenkovská penalta i kouzelná střela levačkou.
Krásnými góly popravil i Spartu v neděli: první z voleje pravačkou, druhý z obtížného halfvoleje levačkou.
Mehanovič umí a nejspíš se polepšil. Alespoň v Jablonci tvrdí, že s ním není žádný problém.
„Je poctivý, snaživý, v tréninku si přidává. Má perfektní životosprávu, fotbalu dává všechno,“ řekl trenér Zdeněk Klucký.
Každopádně také v tom jsou si Bosňané podobní. Potřebují od trenérů cítit absolutní důvěru, jinak se cukají, nepodřizují se týmu, občas flinkají tréninky. Bosenský patriot Plíšek je hájí: „My jsme velmi nedůvěřivé prostředí a moc jim začátky neusnadňujeme. Mnozí kluci by se prosadili daleko dřív. I Migi musel dlouho bojovat o místo na slunci.“
Přes Kolín, slovenskou Podbrezovou a Varnsdorf se 24letý Mehanovič dostal do Jablonce. Ještě na podzim se většinou toulal mezi náhradníky, do jara však vstoupil v základní sestavě. A jak!
Do české ligy se Bosňané chodí hlavně učit. Na každém záleží, jestli se vydá dál – jako Edin Džeko.
