"Nechci to zakřiknout, ale zatím všechno běží podle plánu. Zdraví drží a cítím se dobře," líčí Slepička.
Od svého návratu ze zahraničních angažmá v chorvatském Dinamu Záhřeb a druholigovém německému Fürthu v létě 2011 zažil bláznivé měsíce.
Nejdřív se vrátil do Sparty, kde dostal dvouletou smlouvu. Jenže už po roce se týmu z Letné nehodil, takže putoval do béčka. A k tomu to zatracené koleno. Až o minulém létě konečně mohl zahodit berle a vyměnil je za vodítko se psem. Že nerozumíte?
Slepička si totiž našel netradičního sparingpartnera. "Nejvíc mi pomohl můj rotvajler, chodil se mnou běhat. Oběma nám to prospělo, rádi dost jíme," směje se dvojnásobný český reprezentant. Práci s míčem však se čtyřnohým rodinným miláčkem nenacvičíte, takže co dál? Slepička začátkem listopadu našel pomocnou ruku v Příbrami, kde s fotbalem začínal a kde dodnes žije.
Zatímco se ligový podzim chýlil ke konci a ostatní se těšili na dovolenou, Slepička do toho teprve pořádně našlápnul. "Chybí mi zápasové vytížení a herní praxe. To bych chtěl co nejdřív dohnat," plánuje. V Příbrami navíc hodlá splnit to, co nestihl před svým přestupem do Liberce na jaře 2002.
"Vyrůstal jsem tady, ale nikdy jsem v klubu nic nepředvedl. Dokonce ani gól jsem tady nedal. Cítím, že Příbramákům něco dlužím," připouští. V klubu se rychle rozkoukal.
"Věděl jsem, do čeho jdu. Je tu pohodová kabina, přátelští kluci a dobře vedený klub s hezkým zázemím. Doufal jsem, že se sem jednou budu moct vrátit, a teď snad nastala ta správná chvíle," uvažuje.
K definitivě ještě zbývá přesvědčit trenéry a podepsat smlouvu. První přípravný dvojzápas proti Varnsdorfu hraje Příbram už v sobotu (začátky v 11 a 13 hodin). "Chtěl bych hrát. Počítám s tím a jsem připravený," hlásí.