Jako dvanáctiletý hoch ale v roce 1968 s rodiči a bratrem opustili komunistické Československo. Nejdříve šli do Německa, pak do Austrálie, odtud se ale brzy zase vrátili zpět do Evropy.
Devětapadesátiletý Votava například drží primát nejstaršího střelce bundesligy. Gól dokázal vsítit, když mu bylo 40 let a 121 dní k tomu.
Také má na svém kontě 546 startů v bundeslize, což jej řadí na páté místo tamních historických tabulek. A v německém poháru odehrál vůbec nejvíc duelů - 79.
Mistr Evropy z roku 1980 je v severoněmeckých Brémách doma. Pracuje jako jeden z trenérů u mládeže Werderu. Na stadionu se občas s českým reprezentantem a obráncem brémského A-týmu dospělých Gebre Selassiem potkají.
Češtinu ještě ovládá
„Hraje Dukla Praha ještě na Julisce?“ zeptá se během rozhovoru pro MF DNES Votava, jenž v současnosti pracuje už jedenáctou sezonu u týmu do 19 let. Mluvit s redaktorem chtěl raději v němčině, na závěr ale prokázal, že češtinu také ještě nezapomněl. „S pražskou Spartou jsme se párkrát potkali na mezinárodních turnajích, ale s mým dřívějším klubem, s Duklou, ve spojení nejsem,“ přiznal Mirko Votava.
Vzácný dres v muzeu
V muzeu Werderu, které sídlí přímo na brémském Weser-Stadionu, visí dres Maradony. Od světoznámého argentinského kanonýra jej při osmifinále poháru UEFA v listopadu 1989 získal právě Votava.
Brémy tenkrát Maradonovu Neapol vyřadily a pak dokráčely až do semifinále poháru.
Mirko VotavaNarodil se v roce 1956 v Praze, příští rok na jaře oslaví šedesátiny. S fotbalem začínal v Dukle, po emigraci rodiny do Německa hrál v mládeži Wittenu a Dortmundu. Největší úspěchy ale zažil v Brémách, tedy v týmu, jehož součástí je nyní i exjihlavský Theo Gebre Selassie. |
„Tehdy před tím osmifinále jsem neprožíval vůbec lehké časy. Měl jsem za sebou dva tři špatné zápasy a dostal se pod lehkou kritiku fotbalové veřejnosti. A pak přišel zápas proti Maradonovi. Odehrál jsem tehdy opravdu dobré utkání a lidé zase měli Votavu rádi, kritika byla pryč. Byl to tenkrát velmi krásný čas - se všemi těmi vrcholy, ale i pády,“ zavzpomínal muž, který se narodil 25. dubna 1956 v Praze.
Za svou fotbalovou kariéru prošel jako hráč i Borussií Dortmund a Atléticem Madrid. Byl defenzivní záložník. Také má pět startů za německou reprezentaci v letech 1979 až 1981.
Werderu Brémy zůstává Mirko Votava věrný. „Měl jsem některé nabídky ze zahraničí, dokonce tam trénovat národní tým. Ale já se tu cítím velmi dobře,“ vysvětluje.
Z České republiky žádná z těch nabídek nebyla. „Bylo to z jiných zemí, které jsou o trochu menší než Česko, ale byly hodně vzdálené od Německa. Nechtěl jsem být tak daleko od své rodiny,“ dodal Votava.
Další česká stopa, která se dá objevit v brémském fotbalovém muzeu, je smutnější. K nalezení je, pokud se návštěvník ponoří do čtení jednoho z panelů týkajících se druhé světové války a osobnosti Alfreda Riese.
Rodiče Alfreda Reise zahynuli v Terezíně
Ries patří k největším prominentům v celé dosavadní historii Werderu. Nejenže byl řadu let před i po válce šéfem klubu, také měl v životopise „kolonky“ jako obchodní vedoucí v kávovém koncernu HAG (dnes společnost Mondelez, známá třeba značkou Jacobs), diplomat v Jugoslávii a Indii nebo velvyslanec Německa v Libérii.
Za hitlerovské éry ale jako Židé prožívali on i jeho rodina těžké časy. „Ries byl aktivním členem židovské obce,“ připomíná expozice v muzeu. V říjnu 1933 odchází do Záhřebu, kde měl koncern HAG dceřinnou společnost, v roce 1935 přišel o německé státní občanství.
„Potom, co německá vojska vmašírovala v roce 1941 do Jugoslávie, ukrýval se v ilegalitě. Jeho rodiče přišli o život v koncentračním táboře v Terezíně. I Alfred Ries strávil téměř dva roky v nacistických vězeních a koncentračním táboře,“ píše se o životě jednoho z dlouholetých funkcionářů Werderu v muzeu. Ries zemřel v roce 1967.
Muzeum na Weser-Stadionu je otevřené denně od pondělí do neděle od 12 do 17.45 hodin. K vidění jsou tam třeba i trofeje, které brémský klub získal, nebo trabant v zelenobílých barvách.
