Kdo vás přesvědčil, abyste zůstal?
Trenér Páník a pan Grygera mě přemluvili, ať počkám. Že uvidíme po pár kolech. Kdybych si postavil hlavu, tak by mě nechali jít. Na pravém beku měl silnou pozici Lukáš Pazdera. Ale vyvrbilo se to tak, že se ve druhém kole zranil, a když se uzdravil, tak jsem se posunul do zálohy.
O jarní hostování v Sokolově jste si prý řekl sám. Potvrdíte to?
Jsem mladý, takže potřebuji pravidelně hrát. Cítil jsem sám na sobě, že nejsem ve své kůži. Neměl bych na to, abych tady hrál první ligu. Nevěřil jsem si. Proto jsem zvolil cestu, kde budu mít větší šanci hrát. Podzim jsem začal v sestavě, ale stejně to nebylo ono. Celou přípravu jsem pořádně netrénoval, byl jsem neustále zraněný. Cítil jsem zraněnou nohu, nebylo to optimální a nepodával jsem ani dobré výkony.
Sokolov vám hodně pomohl, že?
Když hrajete každý zápas 90 minut, tak se do toho postupně dostanete a získáte sebedůvěru a jistotu. V Sokolově mi věřili kluci i trenér. Hráli jsme dobrý fotbal, i když jarní výsledky byly nic moc. V Sokolově jsem se zlepšil.
Dálka vás neodrazovala?
Někteří kamarádi se mi smáli, že dál už to nešlo. Šel jsem do týmu, který na podzim neprohrál ani jeden zápas. Obětoval jsem rodinu, kamarády. Ukázalo se, že to byl dobrý krok.
Začal jste na pravém kraji obrany, pak jste se posunul do zálohy. Kde vám to více sedí?
V obraně jsem si už zvykl. Ve Zlíně máme jiný způsob hry než v Sokolově. Přede mnou je Vuky (Vukadinovič), který je rychlý, pořád valí dopředu. Jeho je těžké doběhnout a zaútočit. V Sokolově jsem měl před sebou levonohého hráče, který to stahoval doprostřed a před sebou jsem měl celou lajnu pro sebe. Lépe se cítím v obraně. Možná bych tam ještě potřeboval odehrát pár zápasů.
Pak se ale nedostanete k zakončení. Přitom před dvěma roky jste byl v třetiligovém Hulíně se čtrnácti góly nejlepším střelcem mužstva.
To je pravda. Ale v první lize mi střílet branky nejde, nepadá mi to ani v tréninku. Je lepší, když nahrávám. Do útoku se možná vrátím leda někdy na sklonku kariéry. V lize musíte mít schopnosti zakončovatele. Dostanete se do jedné dvou šancí a musíte proměnit aspoň jednu z nich. V třetí lize jsem měl pět možností a využil jednu.
Konkurence ve Zlíně šla nahoru. O to cennější je, že se držíte v základní sestavě, viďte?
Hodně se to zvedlo. Kdokoliv přijde ze střídačky na hřiště, nejde to poznat. V tom máme větší sílu než loni. O to více se musí makat na tréninku. Jsou ve vyšším tempu.
V Teplicích jste poprvé prohráli. Poznamenalo vás to?
V zápase jsme udělali chyby. Každý si uvědomuje jaké. Ale že bychom měli hlavy dole, to ne. Někdy to přijít muselo. Třicet zápasů v lize nikdo neprohrál. Musíme zvládnout páteční utkání s Bohemkou. Doma jsme silní.
Dává vám 21 bodů klid?
Jsme relativně v pohodě. Ale když jsme to tak dobře nastartovali, chceme v tom pokračovat.
