"Podepsal jsem to asi před čtrnácti dny. Pět dní se vyřizovala registrace a všechny potřebné záležitosti. A do příštího ligového kola už bych mohl nastoupit," pochvaluje si Kopic.
Odchovanci Jihlavy, který v listopadu oslaví 27. narozeniny, v létě vypršela čtyřletá smlouva s nizozemským Heerenveenem. A bývalý hráč Sparty, Mladé Boleslavi a Slavie (kde na jaře 2010 hostoval právě z Heerenveenu) toužil zůstat v zahraničí.
Jeho šance však limitovaly předchozí vleklé zdravotní potíže. "V Heerenveenu jsem vždy chvilku hrál, pak jsem kvůli kolenu dva tři měsíce nemohl nastoupit. Teď doufám, že na zranění budu mít chvilku štěstí a koleno bude držet," věří Kopic.
Zdravotně se nyní cítí v pořádku. "Už jsem připraven nastoupit. Přes měsíc a půl můžu hrát zápasy," tvrdí bývalý člen reprezentace do 21 let, který nabídku ze Slovenska přivítal. "Když jsem mluvil se svým agentem panem Paskou, shodli jsme se, že je to nejlepší varianta," popisuje Kopic. "Potřebuji alespoň půl roku rok pravidelně nastupovat. A poté uvidím, co bude dál."
Důležitou roli hrál také fakt, že Slovan aktuálně vede tabulku slovenské ligy. "Je to jeden z důvodů, proč jsem do Slovanu šel," připouští Kopic. "Chtěl jsem vyhrát titul. A myslím, že ve Slovanu je veliká šance," pochvaluje si fotbalista z Humpolce. "Kádr je tam kvalitní."
To však může být dvousečné. Zvlášť když se týmu pod novým trenérem Samuelem Slovákem – který nahradil Vladimíra Weisse, jenž rezignoval poté, co Slovan ve druhém předkole Evropské ligy vypadl s maďarským celkem Videoton Fehérvár (doma 1:1, venku 0:0 – pozn. red.) – daří a z posledních pěti zápasů má čtyři výhry a jednu remízu.
"Sice se po fyzické i fotbalové stránce cítím dobře, ale respektuji, že trenér třeba nebude chtít sahat do sestavy," uznává Kopic. "Přesto doufám, že brzy naskočím," pokračuje. "Pokud mě podepsali a generální ředitel pan Kašpar mě chtěl, tak doufám, že šanci dostanu. A pak bude záležet jen na mně, jak se mi bude dařit."
Z nových spoluhráčů znal pouze exsparťana Jiřího Kladrubského. "S ním jsem hrál v jednadvacítce," vzpomíná. "Ale během týdne jsem se poznal s dalšími. Mluvíme skoro stejnou řečí, na rozdíl od zahraničních klubů u nás není jazyková bariéra. Takže to bylo úplně bez problémů."
