Po týdnu tréninku a testů nejprve Milan Kerbr mladší podepsal se Sigmou smlouvu a o den později už poprvé přetáhl přes hlavu modrý dres. Ten, ve kterém jeho táta na hrotu pomáhal psát nejslavnější éru hanáckého klubu a sám se prostřílel až ke stříbru na mistrovství Evropy 1996.
Nový Kerbr má v Olomouci podobné ambice, také by rád okusil atmosféru pohárových zápasů. „Evropa je pro mě hlavní cíl. Myslím, že kádr na to tady je,“ vypráví 29letý obránce.
Proti Hradci Králové jste při premiéře odehrál třicet minut. Jaké bylo si znovu kopnout do míče po dlouhé pauze?
Zvláštní. Byl jsem natěšený, ale zároveň strašně unavený. Nohy mi nešly, stejně jako klukům, ale to je normální, protože jsme v té největší přípravě. Teď už to bude jen lepší. Ještě v sobotu nás čekají zápasy, kdy by si někteří měli zahrát poločas, jiní celý zápas. A pak už herní soustředění, kde bychom měli ladit taktiku a nejtěžší blok bychom měli mít za sebou. Ale byl dobrý pocit být zase na hřišti.
Letní přestupyzměny v prvoligových týmech |
Bralo síly i tropické vedro?
Bylo to šílené, přes třicet stupňů, to síly ubývaly dvakrát tolik. I když jsme hráli třicet minut nebo poločas, tak mně to přišlo, jako bych hrál celý zápas. Zvlášť po tom půlroce, kdy jsem fotbal vůbec nehrál. A ještě po přípravě, co máme v nohách. Je to náročné.
Proč jste se rozhodl zrovna pro Olomouc?
Bylo v tom víc faktorů. Hrál tu táta, vyrůstal jsem tu, takže jsem měl Sigmu v srdci. Také manželka chtěla jít do Olomouce a mám to blízko domů. Všechno se sešlo, a když jsem se nad tím zamyslel, tak mi vyšla Sigma jako nejlepší varianta.
Přípravné zápasyprvoligových týmů |
Čím manželku Olomouc tak vábí?
Máme malou dcerku a babičky a dědečci to k nám budou mít blízko. Předtím jsme byli v Liberci, takže to k nám měli daleko. Pak jsme byli na Kypru, kam se za námi skoro nikdo nedostal. Chceme, aby si i babičky a dědečkové užili dcerky a abychom byli blíž rodině. Táta navíc žije v Olomouci.
Vybavujete si něco z dětství?
Jak jsem blbnul kolem Hejčína a Řepčína, tam jsem vyrůstal. V přípravce jsem tu začínal s fotbalem, jezdívali jsme na různé turnaje. Chodíval jsem na stadion, tehdy tam ještě bývaly i motokáry, takže jsem tam byl každý den a jezdil na nich. Olomouc mám zarytou v srdci, a když projíždím některými uličkami, vybavují se mi zážitky z před dvaceti let. Zvláštní pocity, dobré.
Jak váš táta přijal, že půjdete v jeho stopách?
Těší se, hned se hlásil o permanentky. Bude to prožívat, ale zároveň mi řekl, že to nebudu mít lehké, protože se najdou lidé, kteří nás budou srovnávat, i když on byl útočník a já obránce. Ale nás srovnávají celý život a dávají mi to na talíř. Už jsem s tím srovnaný, chci bojovat za jméno Milan Kerbr mladší a udělám pro to všechno. Cítím ale, že budu potřebovat ještě měsíc, abych se se vším srovnal.
Měl jste vyhřezlou ploténku, což není žádná banalita. Už je vše v pořádku?
Teď záda drží, což je důležité. Před operací mi ploténka tlačila na nerv, šlo mi to do nohy, takže jsem přestal cítit levačku. I teď cítím, že levá noha je slabší, po operaci jsem jen z ní ztratil dvě kila. Pomalu se to dostává zpět, záda mi ale drží, nemám žádné omezení. Doktor mě upozorňoval, že noha bude po zákroku slabší a bude trvat, než se srovná.
Pamatujete si něco z éry vašeho táty v Sigmě?
Zápasy ne, myslím, že jsem byl ještě moc malý, a ani jsem na ně nechodil. Ale táta měl kazety, jak hráli proti Hamburku SV, kde měl, myslím, dvě asistence a dával gól. To byl podle mě jeho nejlepší zápas za Sigmu. Ty kazety jsem si pouštěl pořád dokola, byly to obrovské zápasy. Mám doma od něj dres Realu Madrid, Juventusu, má velkou sbírku. Je to velká cennost, i to, že si zahrál na Realu Madrid, dokonce přeskočil gólmana a hlavičkou dal tyčku. Já jsem navíc přímo fanoušek Realu a o to víc jsem na tátu pyšný.
Co byste sám chtěl se Sigmou dokázat?
Osobně mám za cíl nabrat kondici a být na tom tak dobře, abych si věřil na základní sestavu a pak se v ní udržel. Hlavní cíl je pro mě Evropa. Už jsem si ji zahrál a myslím, že kádr na to tady je. I ten systém pomáhá, vždyť Boleslav se dostala snad z osmého místa, tak proč ne Sigma. Můj cíl je vyhrávat každý zápas, pokud to bude možné, a na konci sezony se dostat do Evropy.
Yunis se těší na nové výzvy pod Látalem Olomoucký Jakub Yunis (vlevo) a Petr Buchta ze Zlína Na stole měl nabídku Baníku a Jablonce, nakonec ale mladý útočník Jakub Yunis prodloužil smlouvu v Sigmě Olomouc. Třiadvacetiletý útočník působí v klubu od dorostu a nově se upsal do roku 2022. „Chci tu zůstat, protože tu cítím důvěru, kterou se klubu budu snažit splatit. Těším se na další sezonu a na spolupráci s trenérem Látalem, pod kterým mě čekají nové výzvy,“ uvedl pro klubový web Yunis, jenž loni odehrál 27 zápasů a dal tři góly. Naopak na roční hostování s opcí odešel do Slovácka třicetiletý útočník Pavel Dvořák, autor dvou branek ve 24 ligových utkáních minulé sezony. |
