Jen pro připomenutí: Reichl na jaře nastoupil do deseti po sobě jdoucích druholigových utkání Hradce, mužstvo je všechna vyhrálo, takže s ním za zády neztratilo ani jediný bod.
Unikátní, málokdy vídaná bilance ale v jeho podání má paralelu. Před sedmi lety, na podzim sezony 2014/2015, totiž Reichl začal hájit branku olomoucké Sigmy rovněž ve 2. lize. V prvním utkání s ním za zády sice tým prohrál, pak ale nabral vítězný směr, když si připsal osm výher za sebou a jeho série bez porážky se natáhla na 16 utkání.
„Je to příjemné, ale dozadu se moc nedívám, možná jen vždycky řeším, co k tomu, a hlavně ke gólům, vedlo,“ říká gólman, jenž má našlápnuto k tomu, aby se po druholigové ouvertuře v Hradci prosadil jako jednička i v nejvyšší soutěži.
Hradec s vámi za zády, stejně jako před lety Olomouc, postoupil. V čem to bylo jiné?
Pro mě v tom, že jsem neměl tolik zkušeností. Byl jsem mladý, v týmu se mnou byla řada zkušených hráčů a mně se ve dvaadvaceti letech naskytla velká šance dostat se do velkého fotbalu. Letos byla moje pozice přece jen jiná.
Z Olomouce, prvoligového klubu, jste před zahájením jara odešel poměrně narychlo. Považujete to nyní poté, jak to dopadlo, že to byl správný krok, i když jste šel o soutěž níž?
Naprosto, jsem s tím maximálně spokojený.
Jak moc bylo těžké se vcelku narychlo rozhodnout?
Zase tak moc ne. Od Olomouce jsem dostal zelenou, abych si mohl najít nové angažmá. S Hradcem jsme jednali asi dva týdny, hodně jsem to řešil se svým manažerem, kterému za to, že mi to doporučil, musím poděkovat. V Sigmě bych na jaře nechytal a teď bych řešil, co dál a jak se kde uchytím. V tom mám teď náskok, právě tím jarem.
Co na něm pro vás bylo nejtěžší?
Asi hned začátek. Když jsem šel do branky na svůj první hradecký zápas, byl jsem možná až moc namotivovaný tím, že chci dokázat, že mužstvu můžu pomoci. Byly z toho nějaké chyby a penalty (smích), ale pak už jsem si věřil.
Úplný začátek jara jste ale nestihl, chytat jste nemohl.
Bohužel, mohl za to covid, bohužel si nevybírá. Strašně mě to ubíjelo, bylo těžké se v Líšni na kluky dívat a nemoct jim pomoci. Jsem rád, že se to pak v dobré obrátilo.
Při otázce na nejtěžší zápas vaší série a zároveň cesty za postupem by asi řada vašich spoluhráčů připomněla zápas v Chrudimi, v němž jste ještě deset minut před koncem 0:2 prohrávali, ale přesto nakonec 3:2 vyhráli. Co odpovíte vy?
Že takový je fotbal.
Zažil jste v kariéře někdy něco podobného?
Zažil, ale zatím vždycky jen obráceně. Proto jsem se dokázal vžít do pocitů soupeřů a nechtěl bych být v jejich kůži. Nevíte totiž, jak to v těch chvílích zastavit. V jejich pozici bych to nechtěl zažít.
Co podle vás Hradec přivedlo k postupu?
Dobrá parta a semknutí se. O tom, že máme fotbalovou kvalitu, jsme věděli.
To hráči často slýchají jako doporučení, že mají do Hradce jít. V jejich rozhodování pro něj však dlouho škodila otázka stadionu. Jak to bylo ve vašem případě?
Věděl jsem, že je na dobré cestě, aby se začalo stavět, a v průběhu jara se to potvrdilo. Když se definitivně rozhodlo, to podle mě pomohlo nejen klubu, ale i mužstvu. Už v průběhu jara jsme cítili, že to je na dobré cestě.
Co vy sám soudíte o svém přínosu pro mužstvo?
Otázka pro někoho jiného. Já sám jsem se snažil pomoct, hodně jsem se pitval v gólech, které jsem dostal, rozebíral je a snažil se z nich poučit.
K čemu jste se dopitval před necelými dvěma lety na podzim, kdy jste se v zápase Sigmy s Českými Budějovicemi pustil do kličky, ale o míč přišel? Tehdy jste prohráli, přišli o body a vy o post jedničky. Od té doby jste nastoupil už jen k jedinému utkání.
Bohužel jsem tehdy udělal špatný první dotek s míčem, dal si ho na dlouhou nohu. O míč jsme přišli a jeden ze soupeřů to potom nádherně trefil, což se také nepodaří pokaždé. Stojím si ale za tím, že mé rozhodnutí bylo správné.
Ptám se na to i proto, že se netajíte tím, že podobné rozehrávání považujete za důležitý prvek svého brankářského pojetí. Nenalomilo to váš názor?
Nechci se měnit, takový jsem. A když se bavím se spoluhráči, tak mi říkají, že pro obranu je lepší mít vyšší postavení.
Máte za sebou jedinečnou jarní bilanci. Ve všech zápasech, které jste odchytal, Hradec vyhrál, body ztrácel jen bez vás. Skoro se chce v žertu říct, že jste si své absence uměl vybrat pro utkání, v nichž se nevyhrálo. Co vy na to?
Že to tak neberu a že jsem chtěl být vždycky na hřišti. O covidu v Líšni jsem mluvil a na konci přišel menší zdravotní problém, takže jsem zase musel klukům jen fandit.
Jak se těšíte na návrat do 1. ligy?
Strašně. Vím, že místo v brance musím potvrdit v přípravě, na druhé straně jsem rád, jak už jsem říkal, za to jaro. Kdybych zůstal v Sigmě, tak by se teprve teď hledalo, co dál.
A neláká vás zahrát si třeba hned v prvním kole právě proti Sigmě?
Nejsem zastáncem názoru, že je los důležitý. Stejně musíte v sezoně hrát s každým týmem, podle mě je jedno kdy.
