Staroměstský stadion už totiž nevyhovoval regulím a nový domov Synotu v Uherském Hradišti teprve dokončovali stavbaři. „Mockrát jsem mistrovský zápas před prázdnými tribunami nehrál, takže si na to vzpomínám. Nebylo to nic příjemného, ale přece jen aspoň pár set lidí tehdy v hledišti bylo,“ vybavuje si Kadlec.
Slovácko vs. OlomoucOnline reportáž v úterý od 18 hodin |
Nebyly také při některém z vašich angažmá potrestaní fanoušci zákazem vstupu?
Když jsem hrál za turecké Fenerbahce, pamatuju si, že jsme jednou nemohli mít na stadionu mužské fanoušky, místo nich přišly jen děti a ženy. Pořád jich ale bylo padesát tisíc, takže s tím se ta aktuální situace úplně srovnat nedá. (směje se) Tehdy to jen byla jiná atmosféra, taková pištivá. To bylo taky zajímavé. Ve Spartě jsem zase zažil vyklizený kotel. Teď se to bude podobat spíš přáteláku za zavřenými dveřmi.
V čem bude nyní liga jiná?
Nás starší hráče, co jsme hráli před velkými kulisami, už diváci tak nerozhodí, ale pro některé mladé kluky může být současná situace paradoxně i výhodou. Platí, že domácí publikum tě žene, ale když se nedaří, může tě pískot ještě víc rozhodit. Faktor fanoušci teď zkrátka odpadá.
Dá se i tak vybičovat k mimořádným výkonům?
Vždycky se dá předvést mimořádný výkon. Když se v zápase něčím povedeným nakopnete... Teď zároveň bude líp slyšet trenér i pokyny mezi spoluhráči. Hlavně v zahraničí jsem přitom v některých zápasech zažíval, že jsme se neslyšeli ani na tři metry.
Jak prožíváte restart ligy po 79 dnech?
Tréninků už bylo dost, vždyť jsme po krátkém zápasovém období spadli do další hrubé přípravy. Těšíme se, že si zase zahrajeme fotbal. Byli bychom samozřejmě radši, kdyby to bylo s lidmi na stadionu. Všechno bude jiné.
Vzhledem k tomu, že jste odehrál přes šedesát utkání v evropských pohárech a obdobnou porci máte i reprezentačních startů, jste většinu kariéry absolvoval režim dvou utkání za týden. Je na něj vaše tělo připravené i nyní, v pětatřiceti letech?
No, dlouho už jsem to nezažil. Zároveň teď ale hraju jiný post, na stoperu to je jiné než na krajním beku, není to tolik o běhání, zároveň mám ale větší zodpovědnost. Mezi zápasy bude krátká doba, takže se tam moc netrénuje, spíš regeneruje. Hlavně sami hráči si teď musí mnohem víc hlídat svůj režim. Nedá se odehrát zápas, po výhře jít na pivo a pak se dva tři dny dostávat z únavy. Ta se teď bude kumulovat, proto je potřeba s ní umět správně pracovat.
A poradí si se zátěží i další slovácký „veterán“ Milan Petržela, kterému bude brzy 37 let?
Ten to zvládne. On má výhodu, že má jinou stavbu těla, je přece jen menší, je to štírek a věk zvládá líp než já. Ale na kraji zálohy ho samozřejmě čeká dost pohybu. Kádr máme široký, máme dost kluků, kteří můžou naskočit. Novinkou je, že se teď dá i pětkrát střídat, uvidíme, jak s tím trenér bude pracovat.
Slovácko a Zlín před restartem fotbalové ligy odlišují ambice |
Jak to vy dva nejzkušenější hráči týmu vlastně vidíte s dalším ligovým ročníkem?
Já jsem už smlouvu prodloužil o rok, měl by to být můj finální. Co se Milana týče, je to spíš otázka na něj a na klub. Ale myslím si, že když mu bude sloužit zdraví a klub bude fungovat jako dosud, nevidím důvod, aby ještě nepokračoval.
S jakou ambicí jdete se Slováckem do závěru základní části ligy?
Minimálně udržet umístění, kde jsme, to je horní šestka. V tabulce je vidět, že je možné všechno, los máme dobrý. Uvidíme, na co to bude stačit. Po pauze samozřejmě nikdo neví, kde je. My jsme dost potrénovali, tak snad budeme ještě lepší. Doufejme, že se výhrou v úvodním zápase odrazíme k první šestce, ne-li výš.
Co říkáte na opatření, která restart soutěže provázejí?
Ono se to mění. Jsem rád, že od pondělí už můžeme všichni do šatny a venku odložíme roušky. Záběry ze sobotního zápasu v Teplicích působily až bizarně, když byli hráči před zápasem v rouškách a pak se na hřišti třeba při standardní situaci všichni dostali do těsného kontaktu. Ale pravidla jsou nějak nastavená, musíme to akceptovat. Hlavní je, že nemusíme hrát v rouškách zápas. Opatření se postupně uvolňují, snad se to brzy dostane do normálu a i lidi se na tribuny budou moct vrátit. Mým osobním přáním je, aby největší uvolnění nastalo, než tady 14. června v posledním kole základní části budeme mít Spartu. Aby si lidé mohli ten zápas užít. Třeba si to se Spartou napřímo rozdáme o nějaké lepší umístění.
