K turecké mentalitě už Michal Kadlec částečně přičichl při pětiletém působení v Bayeru Leverkusen, v Německu mají totiž Turci mimořádně silné zastoupení. Teď si jich Kadlec užije mnohem víc. Před pár dny se totiž opora české reprezentace rozhodla nečekaně rozloučit s německou bundesligou. Byť měl Kadlec v Leverkusenu ještě dvouletou smlouvu, dohodl se na přestupu do slavného Fenerbahce Istanbul, kde podepsal tříletou smlouvu.
"To jednání probíhalo už několik týdnů a já se na variantu odchodu do Fenerbahce připravoval. Proto vím velmi dobře, kam jdu, a zjišťoval jsem si potřebné informace. Jako blesk z čistého nebe to ale působilo jen proto, že jsme to dobře utajili," říká rodák z Uherského Hradiště v rozhovoru pro MF DNES a svůj osobní web.
Proč jste se rozhodl pro změnu? Mohl za to i poslední půlrok, kdy jste neměl úplně pevnou pozici v sestavě?
Do té doby jsem hrával pravidelně a všechno fungovalo, jak mělo. Když přišlo zranění, tak jsem se musel složitě vracet do sestavy a bojovat o svůj návrat, což chápu. K fotbalovému životu to patří. Jenže když jsem byl už úplně v pořádku a do sestavy se vrátil, tak naráz přišly zápasy, kdy jsem hrál a dle mého názoru slušně a hovořily o tom i statistiky. A hned v následujícím utkání jsem opět seděl a vlastně mně nikdo neřekl proč. Přitom já potřeboval pravidelně hrát, protože jsme měli s nároďákem před sebou důležité zápasy a pravidelný herní rytmus byl pro mě nezbytný. Chtěl jsem jít dokonce i za juniorku, abych si herní rytmus udržel. To zase ale nechtěl Leverkusen. Tak to šlo skoro celé jaro a já začal přemýšlet.
Co vás láká na Fenerbahce?
Především musím říct, že v Bayeru jsem byl jinak maximálně spokojený. Klub funguje perfektně, fanoušci vynikající, město, prostředí skvělé. Dlouhá, dobrá smlouva. Já jsem se ale dostal do věku, kdy jsem na vrcholu sil a přitom mám už dostatek zkušeností. A tak jsem si řekl, proč nedát své kariéře nový impulz a nezkusit něco jiného, novou výzvu. No a do toho přišla nabídka z Fenerbahce, která se nedala odmítnout. Nový klub, nové prostředí, noví trenéři, fanoušci, jiný fotbal, jiná kultura.
Jak na vás město zapůsobilo?
Za den jsem toho moc nestihl. Byl jsem v nemocnici na prohlídce, na stadionu a prošel jsem letiště. Samozřejmě jsem projížděl městem, tak jsem si stihl něco prohlédnout. Dojmů ale bylo strašně moc. Co ale bylo cítit, je fakt, že jde o jiný fotbalový svět, než byl v Německu. Vynikající lidé, kteří se s vámi chtějí neustále fotit, cítíte z nich, že mají radost z fotbalu. To hlavní ale teprve přijde. Příprava začíná už 4. července a já si do té doby potřebuji pořádně odpočinout.
A jak?
Jsem teď na dovolené na Floridě a hned na letišti jsem vypnul telefon. Sezona nebyla pro mě jednoduchá a její závěr pak díky přestupu hektický. Teď chci hlavně klid a odpočinek.
Kdy se vlastně začalo jednat o vašem přestupu a jaký zájem Fenerbahce měl?
Turci o mě měli zájem delší dobu. Zkoušeli to tak nějak průběžně. Leverkusen byl ale pořád proti a ani já jsem nebyl přesvědčený, že jsem bundeslize dal všechno. Pak ale přišlo letošní jaro a já se k té myšlence začal přiklánět. No a když kývl také Bayer, tak jsem byl rozhodnutý definitivně. Myslím, že z Německa odcházím v pravý čas. Pět let je dlouhá doba a už to z obou stran začínal být určitý stereotyp. Potřeboval jsem nový impulz. Jsem přesvědčený, že jej v Turecku najdu. Navíc jsem hrozně rád, že mám poprvé přestup dotažený před sezonou a můžu se v klidu soustředit na přípravu.
Jak probíhaly ty předchozí transfery?
Když jsem šel ze Slovácka do Sparty, tak to bylo poslední den zimního přestupního termínu. Ze Sparty do Leverkusenu to bylo zase poslední srpnový den. Teď už mám konečně jasno před dovolenou.
Měl jste čas prohodit slovo s někým z realizačního týmu?
Fenerbahce prochází změnou a hledá nového trenéra. Bavil jsem se tedy zatím s asistentem a kondičním trenérem. Protože není jasné jméno nového kouče, tak není ještě daný ani plán přípravy, soustředění. Existuje více variant.
Turecko je divoká země. Nezaskočil vás zájem fanoušků? Nemáte obavy z bouřlivého prostředí?
S tím zájmem fanoušků to nebylo tak horké už proto, že se všechno podařilo skutečně dobře utajit. Na letišti byl klid, jen jsem tam proletěl, a podobné to bylo i v nemocnici, kde jsem dával jeden rozhovor. Totéž i v klubu. Mně to tak vyhovuje, protože nemám rád velké divadlo. Samozřejmě ale vím, že Turci fotbal milují ještě více než Němci a dokážou při hře dávat najevo své emoce. To mě naopak nabíjí. Byl to také jeden z důvodů, proč se mi ta nabídka zalíbila.
Čísla4,5 milionu eur zaplatilo podle serveru transfermarkt.de Fenerbahce za Kadlece. |
Istanbul byl ale právě v době vaší návštěvy plný nepokojů a demonstrantů.
Nic takového jsem neviděl a ani nebylo cítit nic ve vzduchu. Já se ale zajímám o fotbal. Vezměte si, že Istanbul má 17 milionů obyvatel a zhruba třetina z nich je fanoušky Fenerbahce. To je neskutečná podpora. Proto vnímám Fenerbahce jako mnohem významnější a větší klub, než byl Leverkusen. Chci ale říci, že z Leverkusenu v žádném případě neodcházím ve zlém. Vždycky mu budu vděčný, že mi v kariéře pomohl, a budu jej pochopitelně sledovat i nadále. Stejně tak nemohu zapomenout na jeho fanoušky.
Leverkusen si ale letos vybojoval přímou účast v Lize mistrů, zatímco váš nový klub se tam nemusí dostat.
V Evropské lize se ale Fenerbahce dostalo vloni dál než Bayer. Jinak máte ale pravdu. Ligu mistrů si musíme letos teprve vybojovat. Na konci července budeme hrát třetí předkolo. Já jsem ale přesvědčený, že s mužstvem, které máme, to zvládneme.
Zajímal jste se, kdo bude vaším spoluhráčem?
Samozřejmě. Do obrany udělali Portugalce Alvése, který proti nám hrál na Euru, stejně tak Meireles. Samozřejmě jsou v týmu Turci včetně Volkana Demirela v bráně, Kamerunci, Slovák Stoch, Holanďan Kuyt v útoku. Prostě samí kvalitní hráči. Už se na fotbal hrozně těším a to jsem právě potřeboval.
Jak to bude s jazykem? Němčina vám asi v Turecku moc platná nebude, že?
To samozřejmě ne. Anglicky se ale domluvím, i když jsem zvyklý v němčině i uvažovat. Angličtinu budu muset zlepšit a s turečtinou uvidíme. Všichni kluci, kteří v Turecku hráli, si ale život tam moc pochvalovali, takže z toho strach nemám.
