|
Fotbal je světový fenomén. Pět dní před výkopem mistrovství světa v Německu se MF DNES snaží postihnout některé jeho aspekty v seriálu. |
Jen českým fotbalem proteče ročně okolo dvou miliard korun.
A svět kopaček se stává pro chudé chlapce bleskovým výtahem do říše bohatství. Jediný zápas, jediný turnaj – tolik očekávané mistrovství světa – mění životy celých rodin.
Jen se zeptejte Radima Nečase, bývalého fotbalisty Slavie, který byl v devadesátých letech dlouho nejdražším hráčem české ligy, jak obtížně překračoval stín této nálepky. Anebo si představte patnáctiletého kluka z afrického slumu, když přistane na letišti v Madridu a vydá se k Estadiu Bernabeu, kde sídlí Real Madrid.
Zidane zastavil honičku
Takže kde začít? Relativně poměřitelné hodnoty nabízí žebříček nejvyšších sum vydaných na přestupy.
Ještě v roce 1922 Sparta získala maďarského "goalkiralyiho" Schaffera. Jenže musel být veden jako amatér a za pár týdnů odjel zpátky do Budapešti. Prý za nemocnou matkou.
Jen v Anglii se hráčům platilo. Od roku 1885, kdy Presston North End přiznal, že tak činí, asociace praxi legalizovala. V Česku se tak stalo až roku 1924, kluby uvedly 138 fotbalistů s minimální mzdou 200 korun.
Pouze fotbal a box mluvil ve sportovní rodině mezi válkami o profesionalismu. Proto nejlepší fotbalisté nikdy nehráli na olympiádě.
V kronikách se uvádí jako první rekordní přestupová suma v přepočtu 59 000 korun, za něž šel Alf Common ze Sunderlandu do Middlesbroughu v roce 1905. Bariéru sto milionů korun překonal Diego Maradona v roce 1982, když se stěhoval z Boca Juniors do Barcelony za 176 milionů. A první "miliardář" byl Ronaldo – rok 1997 z Barcelony do Interu za 1,07 miliardy.
Revoluci v přestupové politice přinesl případ velmi průměrného belgického fotbalisty Bosmana, který se soudil se svým klubem za to, že ho nechtěl uvolnit poté, co mu vypršela smlouva. Od druhé poloviny 90. let platí: Vydělat se dá jen na hráči s kontraktem, po jeho konci může odejít zdarma.
Nejvyšší sumy za přestupy se vyplácely krátce po začátku tisíciletí, v roce 2001: Zidane (světový hráč) do Realu Madrid zhruba za dvě miliardy korun, Nedvěd (Čech v cizině) do Juventusu za 1,6 miliardy, Rosický (z Česka do ciziny) do Dortmundu za 0,5 miliardy a jen o rok později Vachoušek (domácí) do Slavie za 35 milionů.
Realu Madrid se v té době začalo říkat "Los Galacticos" – získal největší hvězdy za nejvíc peněz. Ale Zidane zastavil "galaktické" nákupy. Nastala recese. Jako by se všichni zamysleli nad nepatřičností miliardových dostihů. Ani čukotský magnát Roman Abramovič, který koupil londýnskou Chelsea, už za jediného muže neutratil tolik.
Teď získal Ukrajince Ševčenka, předposledního držitele Zlatého míče, "jen" za 1,23 miliardy. Arsenal a Henryho už nezlákala ani částka 2,08 miliardy od Realu.
Přední hráči jsou za své výkony špičkově odměňováni. Ronaldinho může ročně vydělat v Barceloně okolo 230 milionů korun, Karel Poborský bral ve Spartě okolo 25 milionů – k tomu poskytl klubu svá reklamní práva.
|
Fenomén fotbal Díl 7.: |
Fotbalisté se příjmy řadí mezi hvězdy showbyznysu, neboť Beckham, Ronaldinho a spol. získají více peněz reklamou než čutáním do míče. A na příkladu "metrosexuála" Beckhama vidno, že neplatí rovnice nejvíc vydělává ten nejlepší.
Češi zůstávali z tohoto pohledu dlouho zanedbaní, přestože uměním i kvalitou angažmá se už mohli se světem měřit. Až nyní brankář Petr Čech proniká do reklamy. Podle manažerů má příjmy okolo 25 milionů korun a jeho jméno ponesou české hodinky Prim. "Je mi ctí, že takovým firmám stojí za to spojit se mnou své jméno a ještě mi za to dát peníze," říká mladý gólman.
To však nebývalo pravidlem. František Plánička, nejlepší světový brankář před druhou světovou válkou, chodil každý den do kanceláře penzijního ústavu. Pracovat.
Josef Bican, nejlepší světový kanonýr všech dob, býval sice štramák, ale komunisti ho po válce poslali ke krumpáči a lopatě... Sám Pavel Nedvěd kdysi přiznal, že mu je trochu stydno při porovnání jeho výdělků s příjmy špičkových českých lékařů.
Coca-Cola v. MasterCard
Diváci platí za vstupenky, za speciální televizní kanály. Peníze ale přinášejí do fotbalu především firmy, které útočí na masové zviditelnění. Vždyť fotbalem se na celé zeměkouli zabývá přibližně půl miliardy lidí. Aktivně, tedy že kope do míče. A ty další stovky milionů, co jim fandí, nebo je aspoň někdy sledují!
Poslední fotbalové Euro v Portugalsku 2004 vidělo podle agentury ViewerTrack v televizi téměř 2,9miliardy diváků. Víc než americký Super Bowl, atletiku nebo cokoliv jiného.
Renomované světové agentury se zabývají vyhodnocováním reklamy při vrcholných akcích a dokonce vydávají žebříčky. Mistrovství Evropy 2004 vyhrála Coca-Cola s McDonald’s! Pro mnoho firem je nabídka fotbalu v portfoliu jejich služeb otázkou prestiže nebo dobrého rozmaru. Viz mocná slovenská firma J&T, jež nyní vlastní Spartu. Kolos s rozpočtem okolo 300 milionů korun ročně.
Přední světové kluby tvoří mohutná impéria. Manchester United vydělal podle Deloitte&Touche v roce 2003 osm miliard korun, z toho tři na vstupném. Je na burze (odhadovaná hodnota akcií byla i 30 miliard korun), má vlastní televizní kanál, za klubové suvenýry utrží rok co rok další miliony liber, jeho klubový časopis byl nejčtenějším sportovním časopisem světa.
"Fotbal se bude hrát pořád a pivo se bude pít taky," pronesl Jan Kovář z marketingu Plzeňského pivovaru, hlavního partnera české ligy. Obsah jeho slov nepřekvapí tolik jako doba, kdy je řekl – na jaře 2004, krátce po vypuknutí mohutné korupční aféry v českém fotbale.
Hromady peněz, jejichž toky ovlivňují výsledky "hry na náhodu", samozřejmě provázejí nepravosti až zločiny, především sázkové podvody a s ní spojená korupce při ovlivňování výsledků. Obrovská aféra nyní těsně před startem mistrovství světa kompromituje italský fotbal.
Fotbalový míč už byl karikaturisty často zpodoben jako zeměkoule uplácaná z balíků bankovek...
