Jít do americké Major League Soccer, nebo o něco jižněji do Mexika? Spousta hráčů by volila možnost A, avšak Keisuke Honda mezi ně nepatří.
Poté, co mu vypršel kontrakt s AC Milán, devadesátinásobný japonský reprezentant nečekaně oznámil: „Jdu do Pachucy!“
A okamžitě se zalíbil tamním fanouškům, když při debutu s rivalem z Veracruzu jako střídající hráč utekl obraně a ranou na zadní tyč přidal už čtvrtý gól domácích. „Nebyl to špatný první krok,“ usmíval se Honda po vítězství 4:1 při rozhovoru s agenturou Reuters.
Kromě Hondy se do mexické nejvyšší soutěže vydalo několik fotbalistů z Evropy se zajímavým životopisem. Enner Valencia, jedna z nejdražších posil letního přestupového okna, zamířil do Tigres po dvou sezónách v Anglii.
Před rokem hrál v Tigres další Francouz Andy Delort, jenž se ale v lednu vrátil domů do Toulouse. A takových borců z Evropy je víc. Asi nejznámější je Juan Iturbe, paraguayské křídlo, za které před třemi lety AS Řím zaplatil Veroně 24,5 milionu eur.
Jenomže Iturbe zatím nepotvrdil předpoklady velkého talentu, a tak jde za poslední tři sezóny potřetí hostovat, zahraje si za Tijuanu.
Spolu s ním přišel okusit mexické prostředí také francouzský stoper Timothée Kolodziejczak z Mönchengladbachu. V Tigres se potká se svým krajanem André-Pierrem Gignacem, asi největší hvězdou Ligy MX. Hodně lidí se divilo, když odcházel z Marseille za exotikou. „Do reprezentace se už nedostaneš, máš po kariéře,“ slýchával.
Omyl! Nejenže Gignac v Mexiku fotbalově nezakrněl, naopak tam zářil. Ultras Tigres ho milují, odborníci ho vyhlásili hráčem roku, vyhrál tam první titul v kariéře a je prvním Francouzem, který nastoupil a skóroval ve finále Poháru osvoboditelů, tamní obdoby Ligy mistrů pro jihoamerické a mexické kluby.
Z národního týmu nezmizel, zahrál si na domácím mistrovství Evropy 2016. Zoo v Monterrey po něm dokonce pojmenovala tygří mládě. „Cítím se tady skvěle. MLS mě nezajímá, chtěl bych tu dohrát kariéru,“ vyprávěl.
Co je vlastně na Mexiku tak skvělé?
Tamní fotbal zažívá boom. Reprezentace už shání hotel v Rusku, jelikož se kvalifikovala na MS 2018. Před dvěma lety ovládla podesáté Gold Cup. Zájem o ligová utkání roste, průměrná návštěvnost se pohybuje kolem 26 tisíc, přibývá vyprodaných zápasů. Plusem jsou také levné vstupenky, na některé duely stojí v přepočtu 60 korun.
Liga MX má atraktivní systém - hraje se o titul na jaře (Torneo Clasura) i na podzim (Torneo Apertura), v sedmnácti kolech najdete málo zápasů, v nichž o nic nejde. Nejlepší osmička navíc měří síly v play-off o trofej. A co je podstatné, mexický fotbal má velkou ekonomickou sílu.
„Hráči si užívají vysokých příjmů a extrémně pohodlných životů, tudíž se jim tolik nechce zkoušet štěstí v zahraničí. Za druhé kluby bohatnou a už nemusejí tolik prodávat,“ uvádí Tom Marshall, který mexický fotbal sleduje pro ESPN.
Podstatnou součástí příjmů Ligy MX je lukrativní smlouva na vysílací práva, původní duopol volně přístupných televizních stanic rozbily kabelové kanály typu Fox Sports. A třeba Chivas si založili vlastní kanál. V USA sleduje mexickou ligu víc lidí než anglickou Premier League nebo tamní MLS.
S hvězdami z Evropy popularita tamní soutěže nejspíš ještě poroste.