"Mohl jsem jít tenkrát jinam do Čech, nebo do Rakouska i Německa. Ale já věděl, jaký je v Jablonci potenciál," říkal 33letý stoper po sobotním vítězství 2:0 nad Českými Budějovicemi, k němuž přispěl důležitým prvním gólem.
Jak se vám líbí druhé místo pro Jablonec?
Jsem šťastný, že jsme na pohárových příčkách. Cítím únavu, protože v prvním poločase jsme se naběhali víc než normálně, to jsme opravdu nehráli dobře. Trochu mě hlodá, že jsme Spartu doma neporazili a ty dva body nám nakonec chyběly k titulu. V jiných zápasech jsme ale zase měli štěstí, takže se to vyrovnalo.
Hodně vás mrzí, že nakonec nemáte titul?
Hlavně nás starší hráče to asi bude chvíli bolet. Uvědomte si, že zkušenější hráči celé jaro měli problémy se zraněními, ale všichni se kousli, vzali si prášky proti bolesti a šli na hřiště. I v takové situaci jsme se drželi až do konce nahoře, to je obrovský úspěch.
Proti Budějovicím jste se trápili, ale brzy po přestávce jste vstřelil vedoucí gól. Hodně se vám ulevilo?
Jsem hrozně šťastný, ale bylo mi jedno, kdo tu branku dá. V týdnu byla v týmu výborná nálada, na tréninku jsme v pohodě kombinovali, ale proti Budějovicím jsme začali hrát pořádně až ve druhé půli. Od stavu 1:0 už ale bylo jasné, že to dotáhneme do zdárného konce.
Jak moc jste před posledním kolem věřil v mistrovský titul pro Jablonec?
Věděl jsem, že Ostrava to bude mít Příbrami hodně těžké. My jsme tam sice vyhráli, ale museli jsme utkání otáčet. Že Sparta porazila Teplice, to mě trošku mrzí, ale Sparta má přece jen asi nejlepší kádr. Je to pro nás škoda, ale zase máme druhé místo, což je největší úspěch jabloneckého fotbalu v historii a já jsem rád, že jsem u toho mohl být.
Ale věřili jste v titul?
O kolo dřív jsme ho už odepsali a soustředili se na boj o poháry. Jenže Ostrava i Sparta zaváhaly, a tak jsme znovu začali věřit. Řekli jsme si: Proč to nezkusit? Všichni jsme měli někde vzadu v hlavě zašroubované, že můžeme být mistry. Ale jak říkám, druhé místo je výborné.
Kam ho řadíte ve své kariéře?
Na jednu z nejvyšších příček. Můj největší úspěch byl asi ten, že jsem odešel do Německa a mohl jsem tam hrát první bundesligu. Ale to, že jsme pro Jablonec získali evropské poháry, je hrozně cenné a musím si toho vážit.
Kdy jste se dozvěděl, že Sparta nad Teplicemi vede?
Těsně před koncem zápasu, když jsem koukl na trenéra a ten mi ukázal palec dolů. V tu chvíli pro mě bylo důležité, abychom skončili aspoň druzí a nedostali gól, aby Špiťák (brankář Špit) udržel čisté konto. Budějovice překvapily, makaly do poslední minuty.
V čem byla největší síla podceňovaného Jablonce?
Hodně zápasů jsme dokázali vyhrát jen o jeden gól. Ukázalo se, že když se nám nedaří směrem dopředu, v obraně jsme schopni si to pohlídat. A na jaře se nám pak rozstřílel Lafy (útočník Lafata), ten má na našem úspěchu obrovský podíl.
Je to pro vás hezký příběh. V Jablonci jste rok a máte ligové stříbro.
Tehdy před rokem jsem měl několik nabídek z Čech, Rakouska i Německa. Někteří lidé mi říkali, proč nejdu někam jinam, ale já věděl, jaký je v Jablonci potenciál. Víte, já nechci hrát nějakou nakopávanou, ale opravdový fotbal, to mi Jablonec splnil. Doufám, že to příští rok bude pokračovat. A teď před sebou ještě máme finále poháru.
