"Několik přestupů se nedotáhlo, některé jsem odmítl sám. Myslím, že tohle je pro mě dobrý krok a nemuselo by to být moje poslední zahraniční angažmá," tvrdil 28letý Pavel Košťál, jeden z nejlepších stoperů české ligy.
Byly chvíle, kdy byl váš odchod z Liberce už opravdu na spadnutí?
Asi nejblíž, když jsem odmítl ruskou Kazaň. To záleželo vyloženě jen na mně, jak se rozhodnu. Možná zpětně toho trošku lituju, mohl jsem to třeba vyzkoušet, ale tehdy hrál ten mančaft o záchranu a kdo ví, jak by to dopadlo. Třeba bych tam za půl roku už nebyl. Tak jsem odmítl a věřil, že někdy přijde nějaká lepší nabídka.
Před dvěma lety to naopak vypadalo, že skončíte ve Spartě. Proč z toho tehdy sešlo?
Sparta mě víckrát chtěla, byli tam trenéři, kteří o mě fakt stáli, já byl domluvený..., ale v konečné fázi se nebyly kluby schopné dohodnout o odstupném.
Byly teď kromě Rakouska ještě jiné konkrétní nabídky?
Dlouho jsem váhal, protože tam bylo dost zajímavé i něco z Turecka, ale od řady hráčů jsem o tamních angažmá slyšel nejrůznější věci, tak jsem zvolil spíše jistotu.
Jaké má vlastně nováček Wiener Neustadt ambice?
Jasně vyhrál druhou ligu a teď chce vedení jednoznačně atakovat ty nejvyšší příčky v první. Měli bychom útočit na evropské poháry, to znamená skončit minimálně do třetího místa.
To je na nováčka odvážné. S mužstvem se připravujete pár dní, jaká je jeho síla?
V letní přestávce se úspěšný tým ještě hodně posílil. A po několika trénincích už mohu potvrdit, že je to velice kvalitní mančaft, který by měl mířit hodně vysoko.
V kádru jsou i bývalí fotbalisté Liberce Koloušek s Johanou...
To jsou hodně zkušení hráči, pro mě je to ohromné plus, že tu jsou. Určitě mi hodně pomůžou.
Kde klub sídlí?
Ve městě asi třicet kilometrů od Vídně. V mém rozhodování hrál roli i fakt, že je to blízko domů.
Jak jste na tom s němčinou?
Nějakou jsem kdysi lehce uměl, ale teď nemůžu říct, že bych mluvil. Snad se do toho časem dostanu.
V Liberci jste strávil už pět a půl roku, nelitujete, že jste neodešel přece jen dříve?
Nejsem z toho zklamaný, sehráli jsme spoustu hezkých zápasů, udělali jsme titul, bojovali jsme o Ligu mistrů a určitě jsme poté nezklamali ani v Poháru UEFA. Liberec mi dal hodně, vstoupil jsem tady do velkého fotbalu, a proto jsem teď v cizině.
Umíte si představit strávit v jednom klub dvanáct let jako váš nedávný spoluhráč Janů?
Kdybych byl tak dlouho v Realu Madrid, tak by mi to nevadilo...
Na jakého útočníka budete za působení v české lize nejméně rád vzpomínat?
Jedno jméno neřeknu, ale byli to ti malí, rychlí, s nízkým těžištěm. Jejich strážení mě stálo daleko víc sil než souboje proti hlavičkářům.
Takže jste rád, že jste nehrál proti spoluhráči Keričovi...
...ale já jsem proti němu hrál pořád na každém tréninku, takže jsem si to užil.
